Vláda odsouhlasila pokračování příprav novely antidiskriminačního zákona, která má upravit ochranu zaměstnanců svědčících proti porušování zákona jejich zaměstnavateli, takzvaných whistleblowerů.

Změnu připravuje vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), která by měla plné znění novely předložit až během příštího roku. Ochrana má spočívat převážně v tom, aby jim jejich oznámení nepřivodilo újmu, což se týká především výpovědí z práce.

"Důkazní břemeno se obrátí na zaměstnavatele," uvedla vicepremiérka. Pokud tedy bude oznamovatel vystaven šikaně, nebude muset u soudu prokazovat, jak k ní došlo, instituce se bude muset sama hájit.

Ministři Peake zároveň pověřili, aby v chystaném opatření přesněji vymezila, kterých činů se má ochrana týkat. Návrh totiž počítal s jakoukoliv protiprávní činností.

Dosud se oznamování korupce v Česku nevyplácelo. Své o tom ví čerstvě zvolený senátor a nejznámější český whistleblower Libor Michálek. Podle něho by ochrana měla být daleko propracovanější.

"Myslím si, že to tady má být, ale rozhodně to nemůže být jediné opatření. Těch opatření musí být celá řada a tohle je jen určitý kamínek do té mozaiky," řekl IHNED.cz Michálek.

Podle Peake navazující opatření její úřad plánuje. A součástí novely bude také ochrana zaměstnavatelů proti možnému zneužití svědkem. "Obavy existují, musí být jasně dána odpovědnost oznamovatelů, jako je třeba trestní odpovědnost," dodala Peake.

Cílem změny je také přiblížení legislativě států Evropské unie. Největší tradici má whistleblowing v USA, kde se jím zabývá hned několik zákonů. Oznamovateli dokonce náleží finanční odměna z částek, které úřady při vyšetřování zabaví. Zároveň mohou být informátoři zařazeni do ochranných programů.

Irsko a Velká Británie mají na ochranu svědků proti zaměstnavatelům zvláštní zákony. K problematice se vyjádřil i Evropský soud pro lidská práva, který v roce 2008 rozhodl o potřebě ochrany whistleblowerů v rámci práva na svobodu vyjadřování.

Na oznámení doplatil i nevidomý právník

Michálek šikanu kvůli whistleblowingu zakusil hned dvakrát. V roce 1996 upozornil jako pracovník Fondu národního majetku na úniky peněz, a vzápětí přišel o místo.

O 14 let později, coby ředitel Státního fondu životního prostředí, nahrál svůj rozhovor s poradcem tehdejšího ministra životního prostředí Drobila, v němž se poradce Martin Knetig domáhal manipulace s veřejnými zakázkami fondu. Za kauzou mělo stát tajné financování ODS. Drobil poté Michálka vyhodil a údajně ho také vyzýval ke zničení nahrávek.

Do podobné situace se dostal i nevidomý právník Ondřej Závodský. Ten upozornil na plýtvání v Zařízení služeb ministerstva vnitra. Bývalý šéf organizace, nyní souzený Milan Kocík, ho za to odvolal z pozice vedoucího právního oddělení. Do funkce ho vrátil ministr Radek John.

Související