Cenu Paměti národa obdrželo ve středu v rámci slavnostního večera v zaplněném pražském Národním divadle osm osobností - bývalí političtí vězni komunistického režimu i ženy, které přežily holokaust. Jsou mezi nimi například odbojáři Leopold Färber a František Zahrádka a disident František Stárek. Ocenění uděluje už třetím rokem sdružení Post Bellum lidem, jejichž osud by se neměl zapomenout. Ceremoniál v režii Matěje Formana se letos symbolicky nesl v atmosféře železničního nádraží, které připomíná setkávání i míjení.

K oceněným patří tři ženy - Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, jejichž životní příběhy jsou úzce spojeny. Všechny prošly Terezínem; Nováková a Maierová byly navíc vězněny také v Osvětimi. Roubíčková napsala v Terezíně deník, který je svědectvím o běžném životě v táboře z pohledu mladé dívky.

Cenu obdržel i válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, po válce byl odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.

Také protinacistický a protikomunistický odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. S bratry Josefem a Františkem Markovými založili protikomunistickou odbojovou skupinu, při jedné z ilegálních akcí mu výbušniny poškodily sluch a zrak.

"Vždycky jsem se řídil skautským zákonem. Bohužel, zrušili nás Němci a dvakrát nás zrušili komunisté, a to je to, čeho se dopustili, že vlastně v našem národě zabili vlastenectví," řekl dnes Färber.

Někdejší politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem, jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Se spisovatelem a pozdějším politickým vězněm Karlem Peckou vydával protirežimní letáky a časopis Za pravdu. Zahrádka byl však zajat a mučen Státní bezpečností. Prokurátor mu nejprve coby hlavní postavě odbojové skupiny udělil trest smrti, poté byl ale v roce 1949 odsouzen vzhledem k nízkému věku na dvacet let žaláře.

Bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a novorozeným synem chtěla utéct za svobodou. Odsoudili ji na 12 let vězení. Po šesti letech se dostala ven díky amnestii pro matky s dětmi. Zdeňka Šidáka StB chytila a dostal doživotí, ze žaláře se vrátil za 14 let. Nikdo nedonutil jeho manželku k rozvodu, své vzpomínky nakonec sepsala do knihy Přetržené roky.

Post Bellum dnes ocenilo také disidenta a bývalého politického vězně Františka Stárka, který byl známou osobností českého undergroundu 70 a 80. let. Vydával samizdatovou kulturní revue Vokno, podepsal Chartu 77 a od počátku 70. let organizoval nezávislé kulturní akce. Po sametové revoluci nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.

"Děkuji Paměti národa za tuto cenu, ale považuji ji zároveň za ocenění celého společenství českého undergroundu, protože čím bych byl já bez těch stovek a tisíců lidí," řekl Stárek. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.

Související