Cibulka se obrátil na Ústavní soud a napadl přímou volbu prezidenta

Bývalý disident a předseda strany Volte Pravý Blok Petr Cibulka v pátek podal kvůli vyřazení z prezidentských voleb stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). Žádá, aby byl do voleb opět zaregistrován, a mimo jiné také chce, aby soud odložil konání voleb do doby, než dojde k úpravě zákona o prezidentské volbě, který je podle něj protiústavní.

Nezávislí kandidáti museli pro zaregistrování do voleb získat alespoň 50 000 podpisů občanů. Cibulka jich nasbíral 319. Podle něj ale tato podmínka porušuje ústavní zásadu přístupu k voleným a jiným funkcím, protože kandidáti parlamentních stran podpisy shánět nemuseli.

"Takže někomu stačí sehnat ve sněmovní kantýně pár podpisů spolukaprů, jiný musí shánět na ulicích desetitisíce podpisů svých sympatizantů," píše ve stížnosti Cibulka.

Lídr strany Volte Pravý Blok se už dříve obrátil na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho stížnost zamítl. Cibulka nyní po ÚS chce, aby nařídil ministerstvu vnitra odmítnutou kandidátní listinu zaregistrovat. Soud by podle Cibulky měl také zrušit "ta ustanovení zákona, která jsou v rozporu s platnou ústavou".

Třetí žádost se týká toho, aby byly volby odloženy do doby, než parlament schválí úpravy zákona o prezidentské volbě.

Ústavní stížnost kvůli prezidentským volbám podal ve čtvrtek také senátor Tomio Okamura. Požádal ÚS o odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě. Dožaduje se také toho, aby se mohl do voleb vrátit jako jeden z kandidátů.

Ještě před Vánocemi dostal ÚS dvě stížnosti, které také souvisejí s volbami. Jednu podal Jiří Kesner z Kolína, jehož ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Předložil jen 54 podpisů. Soud se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.

První kolo voleb je naplánováno na 11. a 12. ledna, není ale jisté, zda ÚS stihne do té doby stížnosti projednat.