To jsou hlavní úkoly Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), financovaného z Evropského sociálního fondu (ESF). Podporuje všechny, kteří chtějí najít uplatnění či si svou práci udržet.

Pomáhá zaměstnancům i zaměstnavatelům předejít nepříznivým ekonomickým podmínkám či je přestát s co nejmenšími dopady. A v neposlední řadě pomáhá odstraňovat bariéry na trhu práce.

Investice do firem a zaměstnanců

V souvislosti s dopady prvních let hospodářské krize rozjelo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které má program na starosti, projekt "Vzdělávejte se pro růst!". Reaguje tak na aktuální dění na trhu práce. Podporuje ta odvětví české ekonomiky, u kterých se předpokládá růstový potenciál, a která mohou tím pádem zajistit více pracovních příležitostí.

Mnohá specializovaná odvětví však vyžadují specificky vzdělané pracovníky, kteří na pracovním trhu často chybějí. Až do konce května roku 2013 tak mohou z projektu čerpat peníze na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců firmy z oboru strojírenství, stavebnictví, odpadového hospodářství, subjekty poskytující terénní i ambulantní sociální služby a malé a střední podniky ze sféry nezávislého maloobchodu.

Projekt tak firmám umožní připravit své stávající či nové zaměstnance na nároky, které na ně budou kladeny v souvislosti se zvýšenou poptávkou. Navíc podnikům uhradí nejen náklady spojené se vzděláváním, ale také část mzdy vzdělávaných zaměstnanců.

Příležitost čerpat dotace na vzdělávání svých zaměstnanců využila také firma Fatra, která je silným hráčem mezi zpracovateli plastů v České republice i střední Evropě. Jedním ze segmentů její výroby jsou PVC podlahové krytiny. V rámci efektivnějšího pracovního využití zaměstnanců se rozhodli rozšířit nabídku služeb o pokládku podlahových krytin. Pro školení oslovili zaměstnance válcovny, kteří podlahy doposud pouze vyráběli, zda by se zúčastnili kurzů na pokládku.

"Díky získaným prostředkům z ESF jsme mohli školit zaměstnance s tím, že nevyráběli, a přitom jim byla zaplacena plná mzda," vysvětluje personální ředitel Fatry Leoš Klofáč.

Účastníci kurzů najdou nejen větší uplatnění v rámci Fatry, díky rozšíření své kvalifikace se stanou atraktivnějšími pro pracovní trh v rámci celého Zlínska.

Vzděláváním překonat krizi

Firmám, kterým se naopak nedaří a mají problémy s plným vytížením stávajících zaměstnanců, může pomoci investice do vzdělávání z projektu "Vzdělávejte se pro stabilitu!". Pomáhá jim udržet stávající místa pro zaměstnance tím, že čas, který nevyužijí na zakázkách, stráví na odborném školení. Zaměstnancům tak nemusí krátit mzdu - čas strávený na školení a školení samotné je totiž financováno z projektu.

"Kromě toho, že pomůžeme udržet pracovní místa, zvýšíme zároveň kvalifikaci a budoucí zaměstnatelnost vzdělávaných zaměstnanců," říká o finanční vzpruze z OP LZZ Radana Leistner Kratochvílová z ministerstva práce a sociálních věcí. Podporu dostane zaměstnavatel, který při meziročním srovnání kvartálních tržeb ku počtu zaměstnanců zaznamená více než 20% pokles.

Zároveň musí prokázat, že po dobu jednoho kalendářního měsíce svým zaměstnancům nemohl kvůli poklesu poptávky po vyráběném zboží či poskytovaných službách přidělit práci v rozsahu týdenní pracovní doby a byl nucen přistoupit k aplikaci § 209 zákoníku práce. Podle něj je zaměstnavatel povinen zaměstnanci, kterému nemůže přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby, poskytovat náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Nejčastější firemní benefit

Peníze však mohou firmy čerpat i na klasické firemní vzdělávání. Podle výzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a ING Pojišťovny z června letošního roku je vzdělávání již druhým rokem nejčastěji poskytovaným benefitem ze strany zaměstnavatelů. Pro firmy jsou investice do lidských zdrojů důležitou položkou jejich strategie.

Zaměstnance tak nejen motivují, ale vytvářejí v něm dobrý pocit, že si jich zaměstnavatel váží a stojí mu za to do jejich vzdělávání a kariérního postupu investovat. HR specialisté si totiž uvědomují, že investovat do perspektivy stávajících zaměstnanců je výhodnější než neustále zaškolovat nové pracovní síly.

Na druhé straně chtějí zaměstnavatelé udržet co nejnižší náklady na benefity. Z výše zmíněného výzkumu vyplynulo, že změna ekonomické situace má největší vliv na investice firem do vzdělávání - 17 % společností se zhoršenou situací plánuje snížení či úplné zrušení tohoto druhu investic. V roce 2012 vnímá svou situaci jako zhoršenou 27 % firem, což je o 10 % více než v loňském roce.

Jiří Kinský z ministerstva práce a sociálních věcí k firemnímu vzdělávání prozradil: "Koncem srpna se uzavřela výzva na podávání grantových žádostí v oblasti Podnikového vzdělávání. V rámci této výzvy se rozdělí 350 milionů Kč pro malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a 350 milionů Kč pro velké firmy. O finanční podporu se přihlásilo celkem 1548 projektů v hodnotě 5,3 miliard Kč."

Absolventi bez praxe v začarovaném kruhu

Podporu ve vzdělávání dostávají prostřednictvím OP LZZ také rizikové skupiny na trhu práce - tedy lidé, kteří mají kvůli ztíženým životním okolnostem menší možnost pracovního uplatnění. Mezi ně patří také mladí absolventi bez praxe.

Zaměstnavatelé nemají o čerstvé absolventy zájem z několika důvodů: chybějí jim potřebné zkušenosti a pracovní návyky, často se neumějí správně rozhodovat, prezentovat nebo pracovat v týmu. Člověk se tak místo na začátku kariéry může ocitnout v začarovaném kruhu.

K získání klíčových dovedností pro uplatnění na pracovním trhu mohou pomoci projekty zaměřené na personální poradenství, spojené s rekvalifikací. Jejich cílem je najít absolventům kurzu pracovní uplatnění, a tak jim zajistit potřebnou praxi. Kurzy realizují mnohdy místní pracoviště úřadu práce, ale i soukromé a neziskové organizace.

Druhou možností, jak absolventi mohou získat praxi, jsou pracovní stáže. V letošním roce rozjíždí Fond dalšího vzdělávání z prostředků ESF hned dva projekty. Od září běží projekt "Stáže ve firmách - vzdělávání praxí", který na jedné straně umožní absolventům získat zkušenosti a na straně druhé pomůže firmám proškolit své potenciální zaměstnance.

Studenti posledních ročníků středních škol a posledních semestrů vyšších odborných a vysokých škol se mohou od prosince 2012 hlásit do projektu "Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání". Ten se snaží předejít bezradnosti absolventů tím, že jim pomůže v orientaci na pracovním trhu již během závěrečného ročníku školy.

Mámou v práci

Po tom, co mladá žena (a stále častěji i muž) získá pár let praxe, a je tím pádem pro pracovní trh plnohodnotná, naráží na další profesní úskalí: neztratit kariéru během péče o dítě. Rodiče jsou konfrontováni se sladěním rodinného a pracovního života v daleko větší míře než před pořízením potomka. Po rodičovské musí znovu vplout do problematiky svého oboru a pochytit nové trendy, kterými jejich obor prošel v době, kdy svůj pracovní čas vyplňovali především rodičovskými povinnostmi. Také tomuto problému se OP LZZ věnuje.

Jedním z projektů, který se touto problematikou zabývá, je Rodinné centrum Petrklíč v Sedlčanech. Pořádá pracovní poradenství a rekvalifikační kurzy především pro ženy, kterým v blízké době bude končit rodičovská dovolená, nebo pro ty, které již marně zkoušejí práci najít.

"V rámci projektu Klíč k práci nabízíme rodičům nejprve profesní diagnostiku s odborníkem v oblasti lidských zdrojů. Ta jim pomáhá zorientovat se ve vlastních schopnostech a dovednostech a usnadní jim rozhodování, jakým směrem by se měla jejich rekvalifikace ubírat. Mohou si vybrat z rekvalifikačních kurzů na pracovníka v sociálních službách, účetní, pracovníka obchodu a služeb nebo webdesignera, součástí je vzdělávání v počítačových dovednostech," vysvětluje Ludmila Hegerová z občanského sdružení Petrklíč.

V závěrečné fázi bude účastník kurzu v přímém kontaktu s personální agenturou, která mu pomůže najít vhodné pracovní příležitosti. Projekt však účastníky motivuje i k vlastním podnikatelským aktivitám. Rodinné centrum myslelo při koncepci projektu také na nejčastější překážku rodičů při vzdělávání, proto zajišťuje pro účastníky kurzů hlídání dětí.

Riziková padesátka

Silně ohroženou skupinou na pracovním trhu jsou lidé nad 50 let věku. Velká část manažerů vnímá starší uchazeče jako pomalejší, se slabší počítačovou gramotností, neochotné přizpůsobovat se novým trendům a technologiím. Na druhou stranu jde o pracovníky s neocenitelnými zkušenostmi a životním nadhledem, o dobré týmové hráče a podle HR poradců i zkušené vyjednavače. Podle nich mohou mnohdy nevyváženým mladým týmům dodat potřebnou rozvahu.

Projekty podpořené z OP LZZ se snaží i této skupině lidí podat pomocnou ruku a motivovat je k práci na sobě, bez ohledu na věk. V tempu neustálých společenských a technologických změn je totiž celoživotní vzdělávání poznanou nutností.

zdroj: MPSV

Vyšlo v příloze HN Kariéra&vzdělávání.