Díky amnestii prezidenta Klause soud zastavil stíhání soudce Jiřího Berky.

Ten má navíc dostat částku pět milionů, která tvoří ušlou mzdu. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce už navíc podal stížnost.

"Trestná činnost obžalovaného Berky podléhá celá amnestii. U dalšího obžalovaného Větrovce jsme rozhodli o částečné amnestii," řekl předseda senátu táborského soudu Zdeněk Kučera.

Prezident Václav Klaus souvislost případu soudce Berky s promýšlením jím udělené amnestie odmítl. "Nenapadlo mě žádné konkrétní jméno při vymýšlení a podrobném prodiskutování podmínek amnestie," řekl.

Současně zdůraznil, že by ho tedy nenapadlo v tomto případě ani řešit případ pana Berky.

Soudce Kučera dodal, že v kauze senát ještě během pátku projednal i další obžalované. Amnestie se prý v celém rozsahu týká rovněž Daniela Thonata a Lubora Kindla. Podmínky pro částečné omilostnění prý kromě Vladislava Větrovce splňuje také Marta Čiháková.

"U dalších dvou nelze vyloučit, že na ně ještě amnestie v určité míře bude dopadat. Ale o tom bude teprve rozhodnuto," řekl Kučera.

Podle něj byl Berka stíhán za účast na zločinném spolčení a zneužívání pravomoci veřejného činitele. "První sdělení obvinění spadá do období před 1. lednem 2005, a protože se to vztahuje k celému skutku, tak jsme rozhodli, že trestná činnost podléhá amnestii prezidenta," řekl Kučera.

Dodal, že Berkův případ odpovídá požadavkům článku II amnestie.

Zaorálek: Amnestie má charakter připravené konspirace

Zastavení Berkova trestního stíhání kvůli prezidentské amnestii opět kritizovala opoziční ČSSD. Místopředseda Lubomír Zaorálek označil případné vrácení ušlé mzdy Berkovi a jeho návrat do taláru za naprosto nemorální a vyzval vládu a ministra spravedlnosti, aby se situací okamžitě začali zabývat.

Zastavení stíhání podle Zaorálka posiluje podezření, že organizovaný zločin si je schopen zajistit beztrestnost a proniknout do nejvyšších pater státu.

Připomněl informace médií, podle nichž byl Berkův spoluobžalovaný Větrovec spojen s prostředím prezidenta Václava Klause, konkrétně s jeho právními poradci Zdeňkem Sovákem, Milanem Kindlem a Karlem Muzikářem. Amnestie tak prý má charakter předem připravené konspirace.

Do případu chce vstoupit i ministerstvo spravedlnosti. Pokusí se zabránit tomu, aby Berka znovu oblékl soudcovský talár.

"Ministerstvo samo hodlá využít všechny své kompetence k tomu, aby návrat soudce Jiřího Berky do taláru nebyl jednoduchý. Platí, že ministerstvo tento důsledek amnestie prezidenta republiky nevítá," řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Jde o jeden z nejrozsáhlejších případů v historii

Kauza podezřelých konkurzů se táhne od roku 2003. Dokumenty pro řízení obsahují 20 tisíc stran spisu a 170 tisíc stran přílohových spisů. Jde o jeden z nejrozsáhlejších případů v historii české justice, v němž bylo obžalováno 12 lidí.

Devět jich Krajský soud v Táboře v roce 2010 nepravomocně odsoudil za účast na zločinném spolčení se škodou velkého rozsahu, tři zprostil obžaloby.

Devítileté tresty dostali konkurzní soudce Berka, konkurzní správce Daniel Thonat a bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec. Kauzu loni vrátil olomoucký vrchní soud, k němuž se odvolalo sedm z devíti obžalovaných, k novému projednávání do Tábora. Krajský soud měl podle vrchního lépe odůvodnit rozsudek.

Táborský senát zatím rozhodl jen o Berkovi s Větrovcem. O tom, zda se amnestie dotkne i dalších obžalovaných v této kauze, soud teprve oznámí.

Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce.

Prodávali také majetek firem pod skutečnou cenou. Soudce Berka vyhlašoval údajně konkurzy na vybrané společnosti, aniž by měl dostatečné podklady o tom, že jsou skutečně v úpadku.

Skupinu odhalila policie v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku.