Rod Schwarzenbergů patří společně s rodem Lobkowiczů mezi nejvyšší šlechtu v Evropě. Knížecím titulem se mohou předkové současného ministra zahraničí pyšnit už od roku 1670, řada z nich zastávala důležité politické posty.

"Myslím, že takového postavení, to znamená, aby se stal vlastně prvním v suverénní zemi, tak takoví v rodu Schwarzenbergů nejsou. Když pominu to, že vládli na svých panstvích a v nějakých malých říšských knížectvích. Pokud by se stal Karel Schwarzenberg prezidentem, lze to chápat jako největší úspěch rodu vůbec," konstatoval historik Petr Mašek, který se geneaologií české šlechty zabývá.

Ze slavných osobností rodu, který se v průběhu dějin rozdělil na dvě větve - hlubocko-krumlovskou a orlickou, zmínil například Jana Adolfa I. (1615 až 1683), schopného politika vídeňského dvora, který byl válečným radou a v roce 1670 se stal i prezidentem dvorské říšské rady. V této funkci stál podle Maška "hned vedle císaře" a mohl jej tak výrazně ovlivňovat.

Felix byl ministerským předsedou

Mezi několika dalšími politiky a diplomaty z rodu Schwarzenbergů byl významný také Felix (1800 až 1852), který zastával diplomatické posty v tehdejším Petěrburgu, Berlíně nebo Londýně a v letech 1848 až 1852 byl i rakouským ministerským předsedou. Jeho bratr Bedřich (1809 až 1885) byl arcibiskupem pražským.

Z orlické větve rodu jmenoval Mašek především jejího zakladatele a přímého předka současného prezidentského kandidáta Karla I. (1771 až 1820), který proslul jako velmi úspěšný vojevůdce. Bojoval v tureckých válkách a účastnil se i bitev u Slavkova a u Lipska, kde velel všem armádám protinapoleonské koalice.

Podle Maška patří Schwarzenbergové, kteří se knížecím titulem mohou pyšnit od roku 1670, v rámci Evropy mezi nejvyšší šlechtu. U Česku jim prý mohou konkurovat jen Lobkowiczové. "To je druhá rodina, která je jak titulem, postavením, tak i tím majetkem naprosto srovnatelná," uvedl Mašek.

Zdůraznil postoj Schwarzenbergů, kteří se ve složitém období před druhou světovou válkou jednoznačně přihlásili k českému národu.

Návrat do politiky po roce 1989

Do politického dění se Schwarzenbergové vrátili i po roce 1989, kdy se Karel Schwarzenberg stal kancléřem tehdejšího prezidenta Václava Havla. Později získal křeslo senátora, za Stranu zelených se stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Po úspěchu strany TOP 09, která se díky němu dostala do parlamentu a vládní koalice, zastává funkci vicepremiéra a ministra české diplomacie.

Šlechtické tituly se dnes v Česku používat nesmějí. Zrušeny byly již krátce po vzniku nezávislého Československa v roce 1918. V době protektorátu byla sice jejich platnost obnovena, ale od skončení druhé světové války jsou opět zakázány, i když sankce za jejich užití už nehrozí.