Další z vládních nápadů, který má omezit korupci a plýtvání veřejnými penězi, je ohrožen. Vlivní senátoři totiž dávají jasně najevo, že ve středu nepodpoří nový zákon, který měl ve spojení se změnou ústavy dát vyšší pravomoci Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a pustit jeho kontrolory do účetnictví krajů, měst, obcí a také městských a státních firem nechvalně proslulých neprůhlednými finančními toky. Příklad za všechny: pražský dopravní podnik.
„Moc velkou šanci těm zákonům nedávám. Mezi senátory najdete mnoho zásadních odpůrců a ústavní většina (49 senátorů z 81 – pozn. red.), která je k protlačení jakéhokoliv ústavního zákona potřeba, se bude dávat dohromady obtížně,“ uvedl pro IHNED.cz šéf senátorů za ČSSD a starosta Bohumína Petr Vícha.
Pokud senátoři ústavní zákon odmítnou, půjde plánovaná změna definitivně k ledu. Ke změně ústavy je totiž zapotřebí souhlasu obou parlamentních komor. Senátory už tedy poslanci nemohou přehlasovat, jak je to možné u běžných zákonů.
Aktuální návrhy, o kterých senátoři budou rozhodovat, jsou přitom důležité: samosprávou ročně proteče bez důkladné externí kontroly 400 miliard korun, tedy třetina státního rozpočtu.
Navíc změnu, která má vylepšit dohled nad předraženými nákupy a nevýhodnými prodeji v často zmanipulovaných veřejných zakázkách, schválil i senátní ústavně-právní výbor, a doporučil ho senátorům podpořit. Jenže na plénu se čeká tuhá bitva. V Senátu sedí mnoho starostů a primátorů českých měst a nové normy jim příliš nevoní.
„Odmítám, abychom byli vnímáni jako ti, co nechtějí bojovat s korupcí. Ale tyhle zákony jsou jen populistickým gestem, navíc konfliktně napsaným,“ tvrdí předseda senátorů za ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera.
Starostové: Přibude šikana
On i další kritici používají tradiční argument: V městech a obcích přibude kontrol, a tedy i jejich šikana.
„Zavede se další kontrolní orgán, aniž by se zrušil jiný. A obce to bude jen obtěžovat, přibude administrativa. Vedení samosprávy nebude dělat nic jiného než se věnovat kontrolám. Se zákony bychom souhlasili v případě, kdyby s tím šly ruku v ruce i návrhy na zrušení jiných kontrol. Pak by to mělo smysl a bylo by to racionální,“ dodává Kubera.
Zastánci návrhu ale odporují. Návrhy jsou sepsány tak, aby zůstala zachována suverenita obcí, které si mohou peníze utrácet dle své libosti. Musí při tom ale dodržovat zákon.
A administrativa? Ta prý nenabobtná, protože počet kontrolorů na NKÚ nijak závratně nevzroste. To potvrzuje i viceprezident NKÚ Miloslav Kala, který je už rok pověřen vedením úřadu.
„Obávat se nadměrného administrativního zatížení není namístě. Kontrola by se jednotlivých radnic dotkla maximálně jednou za několik let,“ uvedl Kala.
Kontrola za 1240 let
Neziskové protikorupční organizace Transparency International, Ekologický právní servis a Oživení, které rozšíření pravomocí NKÚ podporují, a senátory vyzvaly k přijetí normy, přidaly jednoduchý matematický výpočet. V ČR je 6200 obcí a v moci NKÚ je provést zhruba pět kontrol ročně. Na každou obec by tak kontrola vyšla jednou za 1240 let.
Koho kontroluje nyní Ministerstva, státní podniky, Správu železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny, veřejné příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, Českou národní banku. Koho by měl kontrolovat nově Kraje, obce, firmy s většinovou vlastnickou účastí státu, krajů či obcí, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků. Kontrolovat se bude, zda je v souladu se zákony hospodaření, veřejné zakázky, koncesní smlouvy a koncesní řízení, ručení za závazky, hospodaření s dluhopisy, hospodaření s prostředky poskytnutými ze zahraničí. Kdo by kontrole nepodléhal Akciové společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na burze. Novela umožní NKÚ nahlédnout do hospodaření společností s vyšším než padesátiprocentním podílem státu či úřadů veřejné správy, jako je třeba Dopravní podnik hl. m. Prahy, nikoliv však do společnosti ČEZ, jejíž akcie jsou kótovány na burze.
„Rozšíření kompetencí kontrolního úřadu o tak početnou množinu, jako jsou samosprávy, rozhodně nebude při stávajících kapacitách NKÚ doprovázet nadměrné zatěžování kontrolovaných subjektů,“ uvedl Štěpán Rattay ze sdružení Oživení.
Nehrozí prý ani to, že by se obce kvůli nízké pravděpodobnosti návštěvy kontrolorů vůbec nebály. Naopak. Podle pověřeného šéfa NKÚ Miloslava Kaly nový dozor jeho lidí nad obecními rozpočty přinese významný preventivní účinek. „Při vědomí možné kontroly by se obce více snažily o přístup dobrého hospodáře,“ doufá Kala.
Absurdity při kontrolách
Šéf Svazu měst a obcí a zároveň kladenský primátor Dan Jiránek však poukazuje také na to, že při státních prověrkách dochází k absurdním situacím. Každý kontrolor prý říká něco jiného.
„Principiálně je nám jedno, zda bude na kontroly chodit NKÚ, finanční úřad nebo ministerští úředníci. Ale ať nedochází k duplicitám kontrol a každý státní orgán zodpovídá za svůj úsek kontrol a jiný orgán jeho rozhodnutí respektuje. Vždyť dnes dochází k absurditám. Jedna státní kontrola nic neobjeví a druhá pak za rok ve stejných dokumentech najde chyby. Ať si sladí noty,“ tvrdí Jiránek.
Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) ale jsou i tyto argumenty liché.
Peake: Jsou to lži
„Jsou to jen lži. Starostové u sebe kontroly nechtějí. Navíc nejsou přesně informovaní. Je potřeba vědět, že systém kontrol NKÚ je naprosto odlišný od jiných státních auditů a nemůže se s nimi srovnávat. Kontrola NKÚ má být nejvyšší a nezávislé patro auditů,“ tvrdí Peake, která přípravou norem strávila dva roky a pak v koalici i v opozici tvrdě vyjednávala podmínky pro jejich přijetí ve sněmovně, kde pro ně vloni hlasovalo 177 poslanců. Nikdo nebyl proti.
Starostové a primátoři se ale podle Peake kontrol bojí. „Je to pochopitelné. Pokud tady totiž někdo kontroly se skutečně zajímavými nálezy někdy dělal, tak je to právě NKÚ. A to říká říkám i s vědomím toho, že personální obsazení úřadu není ideální,“ dodala vicepremiérka.
Zdůraznila také, že NKÚ má za úkol na problémy pouze upozornit. Nemá pravomoc vést správní řízení a neuděluje ani pokuty. Může ale na základě svých zjištění podat například trestní oznámení.
Slováci si NKÚ chválí
Pozitivní zkušenosti s podobným rozšířením pravomocí pro nejvyšší kontrolory mají i v zahraničí. Na sousedním Slovensku funguje již sedm let. „Jsem přesvědčen, že státu se to vrátí,“ uvedl minulý týden při návštěvě České republiky prezident slovenského NKÚ Ján Jasovský.
Že by slovenský příklad měli následovat i čeští kolegové, dokládá také jeden z významných evropských dokumentů - takzvaná Limská deklarace. Ta je v EU všeobecně uznávaným dokumentem Mezinárodní organizace kontrolních úřadů (INTOSAI) a podle deklarace má celá správa veřejných prostředků bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu, podléhat kontrole příslušného nejvyššího kontrolního úřadu.
