Vědecké centrum ELI

- Vznikne v Dolních Břežanech. Bude v něm instalován nejintenzivnější laser na světě.
- Celková investice se vyšplhá na 6,8 miliardy korun. Z toho 85 procent zaplatí Evropská unie.

Českým vědcům pomáhá čeština, přesněji řečeno to, že ji ve světě nikdo nezná. "Již od studií se tedy musejí věnovat angličtině, a díky tomu mají šanci vyjet sbírat zkušenosti do ciziny," říká Francouz Bruno Le Garrec, který přišel do Česka řídit vědecké centrum, jež se za peníze Evropské unie buduje v Dolních Břežanech.

Zástupci byznysu často kritizují české vědce, že neumějí spolupracovat s firmami. Je to ve Francii lepší?

Pro mě je těžké srovnávat, situaci v Česku až tak dobře neznám. Ve Francii máme dva typy výzkumných institucí. Do první kategorie spadá Centre national de la recherche scientifique, tedy obdoba české Akademie věd. Ta se věnuje hlavně základnímu výzkumu. Vedle toho máme řadu praktičtěji zaměřených institucí, kde se vědci věnují třeba konstruování strojů a zařízení. Ve výzkumu se velmi osvědčují absolventi inženýrského typu škol, které jsou hodně zaměřené na praxi.

V čem se liší francouzské inženýrské školy od českých "technik"?

Ve Francii se maturanti mohou rozhodnout, jestli půjdou na univerzitu, nebo na inženýrskou školu. Tam mají mnohem více praxe, často tráví týden ve škole a týden ve firmě. Soukromá společnost také zpravidla zaplatí polovinu nákladů na teoretickou výuku. Očekává totiž, že do ní dotyčný následně nastoupí. Studenti tak mají jisté zaměstnání a během praxe navíc poznají, čím se daná společnost zabývá, jak to v ní chodí. Po absolvování inženýrské školy pokračují mnozí doktorátem na univerzitě.

V čem se liší čeští vědci od těch francouzských?

Myslím, že odborná úroveň českých vědců je velmi dobrá, zde rozdíly nejsou. Naopak Češi mají jednu výhodu - v cizině se nikde nedomluví česky. Všichni zdejší vědci a studenti se tak učí anglicky, a díky tomu mají šanci vyjet do ciziny. Mnozí výzkumníci z týmu, který budujeme v ELI, byli v Koreji, v Japonsku nebo ve Francii. Zkušenost z ciziny přitom znamená velkou výhodu, poznáte jiný styl práce, jiné lidi, navážete důležité kontakty. Když chcete pracovat v evropsky významném projektu, je vždy lepší, pokud zahraniční vědce znáte osobně.

Většina francouzských studentů a vědců však do ciziny vůbec nevycestuje. Vše potřebné najdou ve Francii, a tak ani nemají potřebu učit se anglicky, německy nebo dokonce česky.


Václav Dejčmar na titulní straně Ekonomu č. 5/2013VÍCE SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 31. LEDNA.

banner 2

 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.