Bude vyměněn v ústavním puči premiér a vznikne tímto způsobem nová přechodná vláda? Nebo bude vyslovena nedůvěra vládě a pak bude ustavena přechodná vláda do regulérních či předčasných voleb? A nebo to až do voleb doklepe současná vládní sestava?

Scénář s „ústavním pučem“ považuje autor Auditu přece jen za poněkud extrémní (mohu se samozřejmě mýlit), přestože ústava není jednoznačná.

Petr Holub rozebírá situaci na stránkách Aktuálně.cz a mimochodem zde říká, že pro rychlé vyslovení nedůvěry vládě se bude dnes shánět podpora hůře než pro vypsání předčasných voleb. Ke hlasování o nedůvěře je prý třeba padesát poslanců (ty má ČSSD), ale stanovisko sociální demokracie prý zatím je (a má to logiku), že bude jednat pouze o rozpuštění sněmovny, tedy o předčasných volbách.

Kdyby si to však ČSSD přece jen rozmyslela, může to spolu s komunisty (ti jsou vždy pro každou špatnost) a Věcmi veřejnými prosadit.

Jaký je zájem ODS? Zatím se tato strana chová jako po mozkové mrtvici a na novou situaci po prezidentských volbách zatím nebyla schopna zareagovat vůbec ničím pro voliče srozumitelným. ODS jako kdyby čekala, co Klaus se Zemanem vymyslí. V médiích se pak dočteme, že jedna z hlavních věcí, které se v modré straně řeší, je, jestli může Lesy ČR ovládnout někdo blízký TOP 09 nebo jestli někdo nechce za pomoci nakoupených dušiček ovládnout místní organizaci v Bahníkách či Zlatníkách.

Spekuluje se o tom, zda může Petra Nečase v čele ODS nahradit Jiří Pospíšil, nebo Václav Klaus. Ke zvolení Jiřího Pospíšila by však byla třeba aktivní účast voličů a sympatizantů ODS, jenže ti se nemohou žádným zázrakem stát rychle členy strany. Zvolení Klause předsedou by jistě bylo snazší. Jenže Klaus si musí rozmyslet, zda ho více láká stát se předsedou přechodné vlády, nebo zda nemůže být pro něj lepší, že přechodnou vládu povede někdo jiný a on mezitím bude konsolidovat národoveckou pravici.

Nejen TOP 09 chce využít potenciálu Karla Schwarzenberga, taktéž strana SPOZ chce využít potenciálu Zemana a bude tlačit skrze nového prezidenta na rychlé předčasné volby a přechodnou vládu, kde by se někteří ze SPOZ mohli objevit. Zeman totiž nemá svoje lidi kam umístit, v hradní kanceláři neexistují lukrativní místa.

Pozoruhodná mi přijde taktika předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Již několik dní přes média vzkazuje, že doufá, že se s ním Zeman sejde a že mu bude věnovat dostatek času odpovídající jeho významu.

Podle mého soudu dává takto Sobotka najevo slabost a ve výsledku bude jeho jednání kontraproduktivní. ČSSD se měla chovat opačně. Mlčením dát najevo, kdo je tady důležitý a bez koho si Zeman neškrtne. Uhranutí Zemanem k ničemu dobrému nepovede.

Pro levici je tu však zjevný dlouhodobý scénář. Dojde ke konsolidaci nacionalistické, populistické a pragmatické (ve smyslu spojení se s kýmkoli) levice (Haškovo křídlo, SPOZ a časem možná i komunisté).

Naopak zde vyroste – a vývoj se urychlí brzkým vyloučením Jiřího Dienstbiera – posilující levicové křídlo, tedy liberální politicky korektní levice, která bude chtít nemít se Zemanem nic společného (možná by se mohla časem spojit se zelenými).

Skutečnost, že vzdělaní lidé ve městech a studenti stále volí spíše pravici, je – ať se nám to líbí nebo ne – spíše neobvyklá a určitě ne na věky udržitelná.

Pro příští volby by měla TOP 09 využít voličského potenciálu Karla Schwarzenberga a třeba pod heslem „máme na víc“ asociovat svoji kandidátku s občanskými sdruženími, která se už nyní formují. TOP 09 se však musí jednoznačně otevřít osobnostem, jež podpořily Karla Schwarzenberga a podílely se na étosu jeho kampaně. Dlouhodobé trendy se tím asi neprolomí, ale může to rozbít a narušit scénáře, jež pro Českou republiku připravují jistí dva pánové a jejich mocenský kartel.

…

Karel Janeček nabídl ve svém blogu pomocnou ruku Zemanovi a 96 dní hájení (proč 96?). Janečkova výzva působí poněkud dětsky (pojďme kolem něj opatrně našlapovat, on je vlastně hodný, třeba v něm probudíme laskavost a dobrotu), na druhou stranu si též myslím, že Zeman může překvapovat pouze pozitivně, především ty lidi, kteří od něho v zásadě nic dobrého nečekají.

To by ovšem Zeman musel učinit jakési vnitřní rozhodnutí a pokusit se smírně vyjít vstříc a příjemně překvapit ty, kteří ho nevolili. Proti tomu ale stojí sliby dané těm, kteří mu ke zvolení pomohli. A též proti tomu stojí jeho povaha (a naše zkušenost s ní), slovník, nezakrývaná pomstychtivost a horování loajálních a všehoschopných. Uvidíme.