O zavedení daně z finančních transakcí se se uvažovalo již dříve, návrh směrnice z roku 2011 byl však loni odmítnut mnoha státy v čele s Velkou Británií. Následně proto 11 členských států, konkrétně Francie, Německo, Belgie, Rakousko, Slovinsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Itálie, Španělsko a Estonsko, požádalo Komisi o schválení posílené spolupráce v této oblasti. Komise stejně jako Evropský parlament spolupráci schválila a minulý měsíc ji posvětili také evropští ministři financí na zasedání Rady ECOFIN.

Podobně jako původní návrh, i současná směrnice počítá se „zásadou rezidence“, tedy že daň bude splatná, pokud bude jakákoliv strana transakce usazena v zúčastněném členském státě bez ohledu na to, kde k transakci dochází. Předpis navíc zavádí „zásadu místa emise“, podle které finanční nástroje vydané v jedenácti členských státech budou při obchodování zdaněny, a to i v případě, že subjekt, který s nimi obchoduje, v žádném z těchto států usazen není.

Daň z finančních transakcí se naopak neuplatní u běžných finančních operací občanů a podniků, jako jsou půjčky, platby, pojištění či vklady. Vztahovat se nebude také na investiční bankovní činnosti týkající se navyšování kapitálu nebo na finanční transakce realizované v souvislosti s restrukturalizačními operacemi.

Směrnice počítá se sazbou daně 0,1 % u akcií a dluhopisů, u derivátových nástrojů to pak bude 0,01 %. Odhaduje se, že daň z finančních transakcí by mohla přinést 30 až 35 miliard eur ročně. Návrh bude nyní projednán členskými státy, k jeho přijetí je nutné jednomyslné schválení. Vyjadřovat se mohou všechny členské státy, hlasovací právo však bude mít pouze zmíněných 11 států.

Související