ČSSD navrhuje zrušit zákon o církevních restitucích jako celek. V úterý podala stížnost k Ústavnímu soudu.
"Zákon není použitelný pro nějaké další jednání. Měl by se nastavit úplně nový mechanismus výpočtu odškodnění," řekl předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc, který je pod návrhem podepsán.
Sociální demokraté žádají o přednostní projednání návrhu. Podle Tejce by bylo dobré, kdyby se Ústavní soud k restitucím nějak vyjádřil do poloviny roku.
"Do podzimu má být mezi jednotlivými církvemi a vládou uzavřena smlouva, která bude fakticky nevypověditelná a ze které budou samozřejmě plynout státu výrazné závazky," řekl Tejc.
Délku rozhodování Ústavního soudu lze jen těžko předjímat. Po půlnoci počítač přidělí návrh některému ze soudců. "Soudce zpravodaj se poté bude seznamovat se spisem a jeho jednotlivými procesními aspekty a teprve poté bude schopen připravit zpravodajskou zprávu a předložit ji plénu," uvedl šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger.
Ústavní soud v minulosti v řadě nálezů volal po majetkovém vyrovnání státu s církvemi a opakovaně kritizoval zákonodárce za dlouholetou nečinnost.
Postoj Ústavního soudu tak vláda opakovaně zmiňovala jako jeden z podpůrných argumentů při schvalování zákona o církevních restitucích.
Tejc: Stát vybral církve bez ohledu na pravidla
Částka, kterou mají církve dostat, je podle Tejce vypočtená nejasným způsobem a zvýhodňuje některé církve oproti jiným. "Stát svévolně vybral několik církví, bez ohledu na pravidla, která platí, a rozhodl se, že jim určitým způsobem do budoucna zlepší postavení oproti církvím jiným. Tímto došlo k porušení principu laického státu, který se nemá vázat na žádnou ideologii nebo náboženství," uvedl Tejc.
Nový Kalouskův plán: Místo peněz nabídne církvím státní dluhopisy. Bude to výhodné, říká - čtěte ZDE
Církve podle schváleného zákona od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.
Zároveň ale stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Podle Tejce by měla být náhrada vyplacená v penězích nižší o desítky miliard korun. Některé církve by prý neměly dostat nic, například proto, že jsou registrované až po roce 1990.
Jak se soud vypořádá s více stížnostmi?
Stížnost už dříve podaly i Věci veřejné. Chystají ji také komunisté.
Není jasné, jak se Ústavní soud vypořádá s tím, že proti restitucím směřuje více návrhů. Může je například sloučit ke společnému projednání, případně by se mohl zabývat pouze prvním doručeným podnětem.
Tejc ale návrhu Věcí veřejných nedává moc šancí. Není v něm prý dost ústavních argumentů, je spíše formalistický. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že oni shromáždili argumentů více.
