Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zahájil správní řízení s pražským vrchním státním zastupitelstvím. Důvodem je, že jeho šéfka Lenka Bradáčová začátkem února na webu plošně zveřejnila platy státních zástupců a zaměstnanců jejího úřadu. Nyní hrozí zastupitelství až pětimilionová pokuta. Na případ upozornil server Týden.cz.

„Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil minulý týden správní řízení z důvodu plošného zveřejnění platů zaměstnanců Vrchního státního zastupitelství v Praze,“ potvrdil David Pavlát z tiskového odboru úřadu.

Z dokumentů, který vrchní státní zastupitelství zpřístupnilo na svém webu, je zřejmé, že zveřejnění příjmů se netýká pouze žalobců, ale také zaměstnanců Vrchního státního zastupitelství v Praze.

„Státní zastupitelství je součástí justice a já si neumím představit, že by nerespektovalo výklad nejvyšší správní soudní instance či o něm polemizovalo. Nejvyšší správní soud již v minulosti výklad poskytl a já ho respektuji. Považuji to za jeden z projevů právní kultury a úcty k právu,“ napsala Bradáčová serveru Týden.cz.

Šéf žalobců jména u platů nezveřejnil

Platy státních zástupců a zaměstnanců úřadu zveřejnilo na svém webu také Nejvyšší státní zastupitelství. Uvedlo ovšem rozpětí částek podle jednotlivých pracovních pozic, nikoliv ve spojení s konkrétními jmény. Správní řízení mu tak nehrozí.

Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu mají úřady povinnost poskytovat informace o platech a odměnách ve veřejné správě. ÚOOÚ už před časem zaujal názor, podle kterého úřady nemají údaje o příjmech svých zaměstnanců zveřejňovat na svých webech, byť je už poskytly konkrétním žadatelům podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zveřejnění na internetu pro předem neurčený okruh osob by podle úřadu mohlo nepřiměřeným způsobem narušit právo na ochranu osobnosti a osobních údajů.

Metodické stanovisko ÚOOÚ uvádí, že údaje by měly být zveřejňovány u těch úředníků, které zákon o střetu zájmů řadí mezi veřejné funkcionáře. Bez omezení by měly být poskytovány u zákonodárců přes členy vlády a vedení ústředních orgánů až po vedení obcí a krajů.

U ostatních vedoucích pracovníků mají úřady posoudit, zda zájem na zveřejnění převažuje nad právem zaměstnance na ochranu osobního údaje o jeho příjmu. Týká se to úředníků, kteří jsou oprávněni samostatně vykonávat veřejnou moc, nebo smějí nakládat s veřejnými prostředky ve výši přes čtvrt milionu korun.