Český trh energií se začíná stabilizovat, velké firmy RWE a ČEZ začaly brát konkurenci alternativních dodavatelů vážně, říká Martin Špaček ze společnosti Financial Solutions and Services.
Jak se změnil český trh s energiemi oproti předchozímu roku/letem?
Trh energií zažívá poslední roky velký boom. Obzvláště dramatický byl rok 2011.
Které nabídky dodavatelů energií jsou zatím nejefektivnější? Chtějí Češi spíše fixovat cenu nebo spíše získat jednorázovou slevu?
Trh s energií se začíná stabilizovat a dominantní hráči jako RWE a ČEZ začali konkurenci brát vážně. Začínají s aktivitami, které byly dříve blízké pouze alternativním hráčům. Jsou jimi fixace ceny a klienta na delší dobu a přechod ke smlouvám na dobu určitou.
Začínají také budovat retenční týmy, které mají za úkol odcházející klienty kontaktovat a udržet i za cenu výrazného snížení cen.
Nejúspěšnější strategií je pak samozřejmě nízká cena, bez fixací. Ale tu nabízí opravdu omezený vzorek dodavatelů...
Jakou roli hraje v prodeji energií internet?
V prodeji energií stále hraje dominantní roli podomní prodej. Většinou se ale jedná o prodejce zastupující pouze jednu firmu, takže nabídka není variabilní a nemusí být pro klienta tou nejvýhodnější. Stále se objevují skupiny, které se zaměřují na starší lidi a snaží se využít jejich důvěry a uvázat do dlouhodobých nevýhodných smluv.
Naštěstí se už velké množství klientů dívá na internet a mají objektivní srovnání a možnost si obchod promyslet.
Kolik % změn dodavatele se děje na internetu?
Odhaduji to na 15 až 20 % veškerých prodejů.
Kolik subjektů nyní na českém internetu nabízí možnost "srovnat a sjednat" ceny a smlouvy o dodávkách energií?
Srovnávač cen energií nabízí už skoro každý, registrujeme již několik desítek subjektů. Ty významné však lze napočítat na prstech jedné ruky. Bohužel velkým nešvarem mezi jednotlivými hráči na trhu je to, že množí nepočítají správně.
Nezapočítávají všechny poplatky, neaktualizují ceníky, případně kalkulace různým způsobem ohýbají, aby jim vyšla velká úspora u preferovaného partnera. Velice častý je i jev zdánlivého nezávislého srovnání, ale telefonický hovor, který vždy po sjednání přes internet následuje, klienta tlačí pouze k jednomu partnerovi.
Podle čeho by se tedy zákazník měl na internetu orientovat, chce-li změnit dodavatele energií? Na jaké chytáky si dát pozor?
Rozhodně by se měl podívat, s kolika partnery daný portál spolupracuje, jestli se dá dohledat jeho sídlo, nebo pročíst si podmínky spolupráce s portálem. Měl by předem mít jasno, s čím vlastně souhlasí a zda se jeho kontaktní údaje nestávají obchodním artiklem přeprodávaným různým skupinám. Určitě bych se osobně vyhýbal také webovým stránkám které mluví o úspoře, ale přímo neukazují firmu, u které tyto úspory lze dosáhnout.
Kolik lze průměrně ušetřit změnou dodavatele?
Úspora vždy záleží na tom, jakým způsobem danou energii využíváte. Obecně platí, že s větší spotřebou roste prostor pro úspory. Samozřejmě úsporu ovlivňuje výchozí dodavatel. V Česku jej stále více než 70 % lidí ještě nezměnilo, takže prostor je tu všeobecně veliký.
U malého bytu to může být několik stovek korun ročně, v případě rodinných domů s plynovým vytápěním se však jedná až o desítky tisíc. Průměrná úspora, které dosahují naši klienti, je pak v případě elektřiny 1375 korun, v případě plynu 7106 korun.
Elektřina nebo plyn. Co nyní více "táhne" na trhu změn dodavatelů?
Více je změn elektřiny, je to primárně dáno téměř stoprocentní elektrifikací domácností v ČR, plyn má jen zhruba pětina z nich. Podílově je však více změn u plynu, což souvisí s vyššími úsporami, které je v plynu možno dosáhnout.
