Pod návrhem žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii jsou již podpisy 27 senátorů. S odvoláním na senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera to dnes uvedla tisková tajemnice Senátu Pavlína Heřmánková. Počet nutný k projednání věci na plénu horní komory je právě 27.
Zvolený prezident Miloš Zeman, který v minulosti amnestii kritizoval, dnes uvedl, že amnestii za velezradu nepovažuje. "Vlastizrada to určitě není. Považuji to za chybu," řekl novinářům.
Prezident Klaus v Bratislavě novinářům řekl, že na informace ohledně návrhu ústavní žaloby reagovat nebude. Minulý týden odmítl spekulace o tom, zda byla amnestie v souladu s ústavou a pravomocemi hlavy státu. Klaus podotkl, že by ji vyhlásil stejným způsobem znovu.
Kolem aktuálního počtu podpisů pod návrhem žaloby panovaly nejasnosti. Iniciátor výzvy za podání žaloby a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček totiž už odpoledne v České televizi oznámil 27 podpisů, pak se ale ukázalo, že v té době jich bylo méně.
Návrh žaloby se předkládá podle jednacího řádu organizačnímu výboru Senátu. Výbor posoudí formální správnost žaloby.
Aby Senát návrh žaloby postoupil Ústavnímu soudu, musí ji podpořit nadpoloviční většina přítomných členů horní komory.
Senátní organizační výbor dnes rozhodl o tom, že schůze Senátu, ovšem ne kvůli případné žalobě, začne 20. března dopoledne, senátoři budou projednávat mimo jiné návrhy zákonů postoupené Sněmovnou. "Tato schůze nebyla svolána kvůli případné žalobě pro velezradu," uvedla Heřmánková. Žalobou by se podle ní horní komora případně zabývala na mimořádné schůzi, přičemž pod žádostí o její svolání je podle ní už také potřebných 27 senátorských podpisů. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) by takovou schůzi musel svolat v termínu do pěti dnů od podání žádosti, uvedla Heřmánková. V tomto případě by to ale mělo být do 7. března, kdy Klausovi končí mandát.
Podat na Klause žalobu má podle Janečka smysl navzdory tomu, že nynějšímu prezidentovi končí funkční období příští týden. "Tady nejde o potrestání Klause. Tady jde o principy právního státu, které byly zásadním způsobem tímto zločinem narušeny," myslí si Janeček.
Nedovede si prý představit, jak by v ČR mohl ještě někdo věřit ve spravedlnost a demokracii, pokud by amnestie prošla bez povšimnutí. "To by byl zásadní a velmi špatný precedens. Léčili bychom se z něj možná desítky let," řekl ČTK. Janeček dodal, že podle něho negativní čin, který Klaus udělal, se nyní v konečném důsledku otočí proti němu samotnému.
O možnosti žalovat prezidenta Klause pro velezradu se v uplynulých letech už hovořilo, vždy to ale skončilo jen u úvah. Například v době, kdy v roce 2009 Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady. Už na jaře 2004 pak o stejné žalobě uvažoval i tehdejší litoměřický lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.
Janeček dnes předal předsedovi Senátu Milanu Štěchovi petici s výzvou k podání žaloby. Podepsalo ji přes 73.000 lidí. Petice zamíří k posouzení do příslušného výboru.
