Stydím se za ně, hanba jim, prohlásil Nečas na adresu senátorů, kteří podali žalobu na Klause

Premiér Petr Nečas (ODS) ve středu ostře odsoudil krok skupiny senátorů, kteří se podepsali pod návrh podat na prezidenta Václava Klause žalobu pro velezradu. Senátoři chtějí Klause žalovat kromě jiného kvůli novoroční amnestii a otálení s podpisem doplňku Lisabonské smlouvy či dodatku k Evropské sociální chartě.

Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že za více než dvacet let svého působení v politice nezažil tak nízkou "lidskou a politickou ubohost".

"Stydím se za ně. Hanba jim," prohlásil Nečas před novináři po jednání vlády.

Návrh žaloby na Klause, kterému skončí funkční období 7. března, podepsalo 28 senátorů. Mimořádná schůze, na níž by měl Senát rozhodnout, zda žalobu Ústavnímu soudu podá, nebo ne, by se podle neoficiálních informací mohla konat v pondělí.

Budoucí prezident Miloš Zeman skutečnost, že se někteří senátoři ČSSD nepřipojili k žalobě na dosluhujícího prezidenta Václava Klause kvůli velezradě, přivítal. Zeman to novinářům řekl při příchodu do své pražské kanceláře. Návrhem žaloby části senátorů se bude zabývat senátní organizační výbor dnes odpoledne. Mimořádná schůze, na níž by Senát rozhodl, zda žalobu Ústavnímu soudu podá, nebo ne, by se mohla podle neoficiálních informací uskutečnit v pondělí.

"Já se domnívám, že pokud páni senátoři žalují pana prezidenta Klause pro velezradu, tak je to poněkud velmi a velmi nadnesený termín. A velmi jsem uvítal, že i někteří sociálnědemokratičtí senátoři tento návrh odmítli," řekl Zeman.

Český prezident Václav Klaus ve středu, v závěrečný den návštěvy Slovenska, převzal v Bratislavě ocenění, které mu za přínos k rozvoji podnikatelského prostředí udělilo Sdružení slovenských podnikatelů (ZPS). V projevu před podnikateli pak kritizoval EU.

Ocenění Klause sdružení zdůvodnilo mimo jiné tím, že se v Československu po pádu komunismu v roce 1989 zasloužil o přechod od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice.

"Bez Klause by se ekonomická transformace uskutečňovala méně přímo. Je (Klaus) symbolem transformace, z které těžilo i Slovensko," řekl prezident ZPS Ján Oravec. Klaus stál za hospodářskými reformami coby federální ministr financí a poté český premiér.

Podle Oravce si Klaus zaslouží ocenění také za to, že vystupuje proti snahám o centralizaci Evropské unie, jakož i proti zásahům států do ekonomik. Mám pocit, že my, kteří zastáváme tyto názory, jsme v menšině, reagoval Klaus, jehož členové ZPS ocenili potleskem vestoje.

Klaus rovněž prohlásil, že EU není symbolem prosperity a že v současnosti "žijeme v postdemokracii".

Odmítl také obavy z případných negativních dopadů opuštění eurozóny některou ze zemí platících eurem. O této možnosti se spekulovalo v souvislosti s finanční krizí, která zasáhla silně zadlužené státy. Podle Klause právě Česko a Slovensko po rozpadu společného státu na konci roku 1992 dokázaly, že měnovou odluku lze uskutečnit. "My jsme demonstrovali, že to možné je. Podmínkou je, aby se to udělalo organizovaně," řekl.

ZPS je prvním zájmovým sdružením slovenských podnikatelů, které vzniklo po sametové revoluci v listopadu roku 1989. Sdružení je zastáncem úsporných opatření k ozdravení státních financí. Staví se přitom proti "nalévání" peněz do ekonomik centrálními bankami, což prý pouze oddaluje řešení skutečných problémů států.

Klaus zavítal na dvoudenní návštěvu Slovenska v úterý, krátce před skončením svého druhého funkčního období. Šlo o jeho poslední zahraniční cestu ve funkci hlavy státu. "Nemohla být nikde jinde než na Slovensku. Návštěva jen demonstrovala přátelské vztahy mezi našimi zeměmi," řekl Klaus novinářům po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem, která završila jeho návštěvu země pod Tatrami. Prezident dodal, že s Ficem hovořil zejména o evropských tématech.