Největší důvěře mezi institucemi se stále těší obecní zastupitelstva a starostové, věří jim více než polovina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Nejmenší důvěru dotázaní projevili sněmovně, která dostala jen desetinu kladných hlasů. Do průzkumu tentokrát nebyl zařazen prezident, podle CVVM by nebylo možné určit, zda se lidé vyjadřovali k dosluhující, nebo nově zvolené hlavě státu.

Oproti předchozímu zkoumání se výsledky příliš nezměnily, výjimkou bylo zvýšení podílu důvěry ve vládu, který vzrostl ze 12 na 16 procent, a pokles důvěry v krajská zastupitelstva, která získala 34 procent kladných odpovědí, což je o pět procentních bodů méně. Důvěra v Poslaneckou sněmovnu zůstala stejná, u zbylých institucí klesla o jeden až dva procentní body. Obecním zastupitelstvům a starostům věří 57 procent, hejtmanovi 35 procent a Senátu 21 procent dotázaných.

Výsledky zkoumání důvěry v ústavní instituce se dlouhodobě příliš nemění, výrazný pokles však v minulém průzkumu zaznamenal prezident Václav Klaus. V lednu se oproti prosinci propadl podíl lidí, kteří mu věřili, o 27 procent - na 26 procent. Důvěra v prezidenta, který do té doby v průzkumech zpravidla patřil k nejdůvěryhodnějším ústavním institucím, klesla po kritizované lednové amnestii.

CVVM se také zabývalo spokojeností s celkovou politickou situací, vyjádřila ji čtyři procenta lidí, 77 uvedlo, že je nespokojeno, 18 procent není spokojeno, ani nespokojeno, zbytek konstatoval, že neví.

Spokojenost vyjadřují mírně častěji mladí respondenti do 29 let a přívrženci ODS a TOP 09. Mezi nespokojené s politickou situací se častěji řadí sympatizanti KSČM a ČSSD. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svoji životní úroveň za špatnou, mezi lidmi ekonomicky neaktivními a staršími 60 let.

Průzkum se uskutečnil v době od 4. do 11. února, zúčastnilo se jej 1060 lidí.