Ústavní soud v úterý nevyhověl žalujícím ve dvou věcech, které hýbou českou politickou scénou. Nezablokoval církevní restituce a nezrušil část prezidentské amnestie.

Druhým článkem amnestie, který zastavoval soudní řízení trvající déle než osm let, se Ústavní soud odmítl zabývat. Zrušení části amnestie po něm chtěli senátoři.

Důvody svého rozhodnutí zatím soud nezveřejnil, přezkoumávání amnestie by tím však mělo skončit.

Pokud jde o restituce, znamená verdikt brněnského soudu, že vláda může plnit smlouvy, které s církvemi o navrácení majetku uzavřela.

O zablokování restitucí požádali soud poslanci ČSSD 21. února. Vláda o den později navzdory ústavní žalobě smlouvy s církvemi o navrácení majetku podepsala.

Sociální demokraté chtěli, aby soud vydal předběžné opatření a plnění smluv pozastavil, dokud nerozhodne o návrhu na zrušení celého zákona o církevních restitucích. V daném typu řízení ale podle ÚS nelze předběžné opatření požadovat.

Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka právě zdůvodnění ÚS neznamená, že už je o osudu restitucí jasno. "Může se stát, že část zákona bude upravena nebo budou nutné změny," řekl Zaorálek s tím, že rozhodnutí respektuje, ale je z něj smutný.

"Nebylo našim názorům popřáno sluchu, s tím se prostě musíme smířit," konstatoval v České televizi sociální demokrat Stanislav Křeček s tím, že víc s tím asi sociální demokraté dělat nemohou, uvidí, jak se k věci postaví příští vláda.

Napadené smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Soud v minulých týdnech dostal postupně tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů.

Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním. Všichni stěžovatelé však budou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty.

Soudcem zpravodajem je Stanislav Balík. Už dříve oznámil, že církevní restituce bude řešit přednostně před jinými kauzami. Rozhodnutí by tak podle vyjádření soudu mohlo padnout v řádu týdnů až měsíců.

Prioritu totiž musí podle Ústavy dostat historicky první ústavní žaloba pro velezradu na dosluhujícího prezidenta Václava Klause, kterou v pondělí schválil Senát a v úterý byla soudu doručena.

Amnestie: soudci nebyli jednotní

Pokud jde o kontroverzní druhý článek amnestie, který zastavil soudní procesy delší než osm let a ukončil tím stíhání v mnoha tunelářských případech z 90. let, soudci se jím věcně nebudou vůbec zabývat.

Čtyři soudci z dvanácti měli jiný názor. Předseda soudu Pavel Rychetský, soudci Ivana Janů a Vojen Güttler nesouhlasili s výrokem, soudce Miloslav Výborný uplatnil odlišné stanovisko pouze k odůvodnění.

Návrh senátorů směřoval proti nejkritizovanější části amnestie, která zastavila vleklá trestní stíhání. Konkrétně šlo o stíhání, která trvala déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.

"Prezident dodržel ústavní principy," tak komentoval rozhodnutí brněnského soudu předseda poslanců ODS Marek Benda. Ústavní soud tím podle něj řekl, že protesty proti amnestii jsou politické, nikoli věcné, a ty soudu nepřísluší posuzovat. Podle něj se soud striktně držel ústavy.

Jiří Dienstbier upozorňoval na možnost, že ÚS odmítne projednávat amnestii na plénu v Senátu, kde navrhoval zažalovat Václava Klause za vlastizradu. "Ústavní soud se podle mě návrhem nezabýval, protože se domnívá, že amnestie není právní akt. V případě žaloby za vlastizradu se podle mého názoru musí amnestií věcně zabývat. Takže jistý výsledek se dá ještě očekávat," řekl IHNED.cz Dienstbier.

Rozpor i mezi odborníky

Ústavní soudci v minulých týdnech opakovaně diskutovali o tom, zda prezidentskou amnestii vůbec mohou přezkoumávat. Zákon jim totiž tuto pravomoc nepřiznává.

Rychetský v médiích už dříve připustil, že názory jednotlivých soudců se rozcházejí. Neshodovali se ani další odborníci na ústavní právo.

Ústavní soud již v únoru odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie. Důvody byly spíše formální – soudci jednak upřednostnili dříve doručený senátorský návrh, jednak dospěli k závěru, že soud neměl oprávnění požadovat zrušení celého amnestijního rozhodnutí.

Amnestie zastavila podle údajů z února zastavila 327 trestních stíhání včetně závažných kauz hospodářské kriminality. Dále prezidentovo rozhodnutí vedlo k propuštění téměř 6500 vězňů. Amnestie má řadu kritiků, stala se i jedním z důvodů pro podání zmíněné ústavní žaloby pro velezradu.

Související