Současný šéf Věcí veřejných Vít Bárta předal v březnu 2011 v restauraci pět set tisíc korun v obálce kolegyni Kristýně Kočí. Zatímco Kočí později uvedla, že šlo o úplatek za loajalitu, Bárta tvrdí, že šlo pouze o bezúročnou půjčku.

Podle připravované novely zákona o omezení bezhotovostních plateb už by ale něco takového nebylo možné. I půjčky a dary nad 350 tisíc korun by se totiž nově mohly převádět jen elektronicky.

Návrh, který je namířen proti korupci a šedé ekonomice, předložilo vládě ministerstvo financí. Dnes není možné platit v hotovosti jakékoli závazky vyšší než 350 tisíc korun v jednom dni – tedy například splatit dluh překračující tuto hranici nebo zaplatit za poskytnuté zboží či služby.

Nově by se v hotovosti nesměly ale poskytovat ani půjčky a dary nad tuto částku.

Návrh ministerstva reaguje na verdikt Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že stávající úprava se právě na půjčky a dary nevztahuje. Zrušil tak pokutu 60 tisíc korun finančního úřadu, který ji uložil za poskytnutí půjčky 1,6 milionu korun v hotovosti.

Jak uvádí důvodová zpráva, cílem úpravy je dosáhnout omezení daňových úniků a praní špinavých peněz.

"Nebylo to tak, že by při psaní zákona někdo myslel na poslance Bártu. Těch případů známe tisíce, někdo přinese poměrně velkou hotovost na přepážku, a když je otázán na původ peněz, tvrdí, že jde o půjčku od známého," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Původně ale ministerstvo chtělo omezit platby v hotovosti mnohem přísněji. Limit 350 tisíc korun se měl podle plánů z loňského května vztahovat ne na jeden den, ale na období osmadvaceti po sobě jdoucích dní. To by ale mnoha firmám a podnikatelům mohlo výrazně zkomplikovat život.

Vláda proto – i na doporučení komise RIA, která dopady navrhovaných zákonů hodnotí – od nápadu ustoupilo a nyní předkládá mírnější úpravu. Podnikatelům, firmám i lidem tak zřejmě mírně stoupnou náklady za bezhotovostní převody.

Sankce za porušení zákona by měly zůstat stejné. Fyzické osoby mohou za přestupek zaplatit pokutu až do výše půl milionu korun, firmy pak za správní delikt až 5 milionů korun.

"Osobně si nemyslím, že jde o nějakou příliš dramatickou změnu. Ale i tak se domnívám, že je to krok tím správným směrem. Nejsme v devadesátých letech, kdy si podnikatelé normálně předávali peníze v kufřících," komentuje návrhy ředitel protikorupční organizace Transparency Internatinal David Ondráčka.