Jaké plány má PI pro letošní rok? Jak chcete fungovat v kontextu penzijní reformy?
Existuje čtvrtý pilíř vlastní zodpovědnosti za penzi, v našem případě s názvem podílové fondy. Máme k dispozici různě rizikové produkty. Přál bych si, aby se co nejvíce lidí zapojilo do programu malých dlouhodobých investic do akciových fondů.
Samozřejmě každá firma má radost, když jí přiteče hodně peněz hned, ale pro udržitelnost celého systému a spokojenost investorů jsou nejdůležitější právě pravidelné investice. Sám to tak dělám. Podílové fondy vnímám jako svůj soukromý penzijní fond s obdobími růstů a poklesů.
Když už mluvíme o investicích, v jednu chvíli bylo slovo investor skoro nadávkou...
To je pouze o mentálním nastavení toho, kdo je to investor. Pokud si řeknu, že investor je ten, kdo utratí méně, než vydělá, každý měsíc odkládá své prostředky do nějakých finančních produktů (stavební spoření, penzijní fond, podílový fond, akcie, zlato, ...), tak tento termín pouze popisuje člověka, který žije v tržní ekonomice a chová se rozumně, stará se o svou budoucnost, své peníze.
Pokud chápu investora jako někoho, kdo denně spekuluje na burzách, tak popisujeme minoritu. Pro ni je většina investičních produktů nepotřebná a zbytečná. Dokud si lidé budou myslet, že investování je právě o tom být tím "spekulantem", tak není něco v pořádku.
Zjevně si to lidi myslí, protože mají s různými investičními poradci špatné zkušenosti. očividně nejsou v pořádku prakticky finančních poradců a investičních společností, kdy člověku radí dítě lehce po maturitě, a jde jen o to, prodat nějaký produkt, aniž by tomu prodejce pořádně rozuměl nebo sám měl zkušenosti s investováním nebo i když má, tak mu jde spíš o to, prodat portfolio produktů, ze kterých pak lze jen těžko a za poplatky vystoupit.
A jak tedy v současnosti vypadají investice Čechů? Nebojí se klienti investovat?
Již delší dobu zažíváme rekordní přítoky do fondů, zejména těch dluhopisových. Mohlo by to být lepší zejména v programu pravidelných investic, tam bych mnohem radši viděl situaci, že každý dospělý pracující Čech bude minimálně 500 korun měsíčně odkládat/investovat do akciového fondu. To bych považoval za ideální stav.
To chápu - vaše investiční skupina by měla zajištěnou práci, že?
Paradoxně by to mou práci ohrozilo. Všichni bychom totiž byli nějak zainteresování v tom chovat se zodpovědně. Nepanikařili bychom tak často případě poklesů na trhu, nepropadali tak často přehnané euforii nad tržními bublinami. Investici bychom brali jako součást svého života.
Pokud si budete spořit 500 korun do diverzifikovaného akciového fondu, tak se stáváte spoluvlastníkem globálních společností, jste na straně vlastníků, nikoliv věřitelů. To by byla skutečná penzijní reforma zevnitř. Je lhostejné, zda ty peníze dáváte do penzijního fondu či podílového fondu.
Registrujeme rekordní přítoky peněz, ale všechno zatím jde do dluhopisových fondů, českých i zahraničních. Když se podíváte na data z roku 2012, tak je to stará píseň – burzy rostou, ale nikdo do nich neinvestuje, zato všichni zběsile kupují dluhopisy nebo čekají.
Ještě se neotřepali z krize, ujíždí jim vlak. Růst na burzách mimochodem trvá už čtyři roky, přesahuje za tu dobu 100 %, a dříve nebo později si lidé řeknou, že je "čas" naskočit, jenže pak přijde pokles a investoři se spálí, v panice prodají se ztrátou a řeknou "nikdy více". Přičemž právě ta korekce vytvoří příležitost výhodně investovat i pro sebe, jenže to bude většina lidí zase naštvaných, že prodělala...
Takhle ten cyklus běží sto let a patrně bude takto dále běžet. Jediné, jak z tohoto bludného kruhu vystoupit, je spořit 500 měsíčně (je to jen příklad, každý dle svých finančních možností) do akciového fondu. I když nastanou poklesy a nárůsty, časem zjistíte, že se v podstatě nic neděje.
Nestanete se profesionálním investorem, nebudete muset číst burzovní zprávy. A zjistíte, že to funguje. Až na to přijde většina lidí, přijde polovina lidí ve finančním sektoru o práci. Tady mu nevěřím. Burzy rostou, ale i ti, kdo akcie koupili před krizí a pořád je drží, tak se ještě zdaleka nedostali na hodnotu z doby před krizí. Čili není divu, že lidi kupují spíš dluhopisy než akcie.
Jak velký je význam sousloví "garantovaný fond"? Registrujete větší zájem klientů o tuto formu produktu?
Jednoznačně. Máme za sebou periodu, kdy trhy procházely korekcemi. Dost lidí se "spálilo". Poptávka po garancích je přirozená, ale je postavena na neznalosti a nedůvěře ve finanční systém. Cenou za garanci je nižší výnosový potenciál.
Při nízkých úrokových sazbách je však těžké sestavit kvalitní garantovaný produkt. Dnes je to nemožné. Náš Pioneer Zajištěný 2 získal ocenění jako nejlepší zajištěný fond na trhu za rok 2012 a my jej zavíráme. Současné úroky státních dluhopisů z něj totiž činí produkt, který má sice zajištěné 100% vkladu na 5leté periodě, ale bohužel i nulový výnos.
Takový produkt nemá smysl držet, i když jsou podílníci spokojení a ve fondu by zůstali. Proto musíme nabídnout jinou alternativu. Obecně platí, že většina lidí jde do garantovaných produktů, protože si myslí, že jim "někdo kryje záda“ a nese riziko za ně. Přitom podstata těchto produktů spočívá v tom, že tam rizika nejsou.
Navíc často jsou poplatky a náklady zabudovány do produktu, takže si "investor" ve výsledku myslí, že to má vše zadarmo, což je ovšem špatně. Jinak existence garantovaných produktů je přirozená, její konstrukci však můžeme velmi snadno udělat kombinací akciového a dluhopisového fondu. Netřeba na ni dávat garanci, a přitom má naprosto stejný rizikový profil. Neznalý investor se v tom však těžko orientuje.
Co tedy lze obecně říci zájemcům o investování?
Je třeba přestat hledat v investování nějakou složitost, zakopaného psa a tajné informace. Složitost v investování je pouze na poli spekulací. Díky existenci fondů a podobných produktů (např. ETF) to může být i jednoduché. Až natolik, že tomu nikdo nevěří, a hledá ty složitosti, tajnosti, "odborníky"... Lidi věří, že najdou někoho, kdo má křišťálovou kouli.
Když jim vysvětlíte zásady kvalitní investice ve své nudné a prosté nahotě, tak vám opět nikdo nevěří (smích)... Takže jak jsem říkal, kdyby si opravdu celá populace uvědomila, že kvalitní investice není spekulace a že je dostupná (a hlavně nutná!) pro každého, tak by se polovina lidí ve finančním sektoru musela rekvalifikovat. Méně lidí by obsloužilo více klientů. A to je správné ve všech oborech....
