Jména čtyř nových soudců Ústavního soudu předloží Miloš Zeman Senátu v druhé polovině příštího týdne. Doufá, že horní komora parlamentu doplnění Ústavního soudu projedná dříve než v zákonem stanovené šedesátidenní lhůtě. Oznámil to po svém prvním vystoupení v horní komoře parlamentu při společném brífinku s jejím šéfem Milanem Štěchem (ČSSD).

Po svém zvolení Zeman prohlásil, že o nových soudcích rozhodne nejpozději do dvou měsíců po své březnové přísaze.

"Nyní se zdá, že tento termín patrně o něco zkrátím, protože tyto návrhy zřejmě Senátu předložím v druhé polovině příštího týdne," řekl v projevu k senátorům Zeman. Už po únorovém jednání s předsedou Senátu Štěchem slíbil dohnat Klausův deficit v nominaci adeptů na ústavní soudce.

Do konce března tak chce předložit horní komoře čtyři kandidáty, další čtyři jména pak navrhne v červnu. Podle týdeníku Respekt jsou mezi Zemanovými kandidáty na členy Ústavního soudu expert na trestní právo Jaroslav Fenyk nebo odbornice na obchodní právo Irena Pelikánová.

Ústavní soud má od konce ledna jen dvanáct soudců místo patnácti, do konce roku skončí dalších sedm soudců – v srpnu skončí mandát i předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Zeman už prohlásil, že Rychetského chce opětovně navrhnout.

Nově zvolený prezident během svého projevu v Senátu navrhl změny ve volebním systému. Doporučil snížit počet preferenčních hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny z pěti na tři procenta.

Chtěl by také zvýšit počet volebních krajů ze současných 14. Kandidáti na poslance se pak podle něho budou muset více snažit zaujmout voliče, a zvýšila by se tak "participace občanů na věcech veřejných".

Zeman také prosazuje takzvané panašování, tedy princip z komunálních voleb, kdy volič uděluje hlasy napříč kandidátkami.

Dále potvrdil svůj záměr podepsat euroval a vetovat co nejméně zákonů. "Veto je alibismus, výraz jakéhosi zoufalství. Je to důkaz toho, že se prezident republiky předtím nesnažil s oběma komorami o svých argumentech diskutovat," prohlásil během projevu Zeman.

Související