Ústavní soud (ÚS) na středeční uzavřené poradě pléna rozhodl o žalobě na exprezidenta Václava Klause. Rozhodl se zastavit trestní řízení. Kauza je tak u konce. Exprezident Václav Klaus už byl o výsledku usnesení soudu informován do své datové schránky.

Žalobu podanou Senátem měli soudci na stole od 5. března. Zákon jim nařizoval, aby ji řešili přednostně. Minulý týden se nesešli, pokračovali ve shromažďování podkladů.

Velezrada

Podle Ústavy ČR nelze prezidenta zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a od 8. března letošního roku také pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Podle novely Ústavy platné od 8. března se velezradou rozumí "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu".

Ústavní žalobu na prezidenta může podat Senát, který k tomu od 8. března potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. O žalobě jedná Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže.

Podobnost s trestním řízením

Důvodem zastavení řízení je to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila se řízení o ústavní žalobě svým charakterem vymyká ostatnímu rozhodování Ústavního soudu, v mnohém připomíná trestní řízení. "Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl Pospíšil.

Někdejší Klausův kancléř a ředitel jeho nového institutu Jiří Weigl řekl, že verdikt byl očekávaný. "Je logické, že Ústavní soud takto rozhodl," uvedl Weigl. Celá kauza podle něj byla nesmyslná a dehonestující. "Stalo se to, co se stát mělo. A to je dobře," dodal Weigl.

Premiér Petr Nečas míní, že senátoři, kteří podpořili žalobu na exprezidenta Václava Klause, by měli zvážit, zda mají dál působit ve veřejných funkcích. "38 senátorů touto blamáží a svým zcela nezodpovědným chováním dosáhlo jen toho, že zásadním způsobem poškodili Českou republiku v zahraničí. Ti, kteří tuto žalobu z politických důvodů podpořili, by nyní měli zvážit, jestli mají vůbec dále působit ve veřejných funkcích," uvedl Nečas.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková dodala, že cílem nebylo dosažení sankce pro Václava Klause. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Nešlo nám o sankci odebrání mandátu ale o to, aby Ústavní soud řekl, jaké jsou mantinely pravomocí prezidenta republiky," řekla ČT Gajdůšková.

Celé rozhodnutí Ústavního soudu si můžete přečíst ZDE

Právník Jiří Hřebejk z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy s rozhodnutím Ústavního soudu souhlasí. "Rozhodl bych stejně, kdybych měl tu možnost. Jestliže skončil mandát, není možné rozhodnout o tom, aby ten mandát ztratil," uvedl pro veřejnoprávní televizi Hřebejk.

"Šlo o dehonestaci, pošpinění Klause a zviditelnění se, snahu znemožnit mu návrat do politiky. Klaus by měl podat normální občanskou žalobu," uvedl šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera.

Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadilo to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.

Nejasnou právní otázkou zůstává to, co by se stalo, kdyby Klaus znovu kandidoval a také uspěl v boji o Hrad. Řízení před ÚS by se možná muselo obnovit. Je ovšem otázkou, zda by se řídilo podle starých pravidel, nebo podle aktuálního znění zákona, které například pro ústavní žalobu na prezidenta vyžaduje souhlas Sněmovny.

Klausova amnestie

1. ledna - Na závěr svého novoročního projevu vyhlásil prezident Václav Klaus částečnou amnestii ke 20. výročí vzniku samostatné České republiky.

2. ledna - Amnestie vstoupila v platnost; začalo propouštění vězňů. Podle Vězeňské služby ČR bylo propuštěno 6443 lidí.

3. ledna - Vládní TOP 09 oznámila, že odmítá nést odpovědnost za důsledky amnestie. Strana uvedla, že vláda o amnestii nejednala a ministři za TOP 09 o ní nebyli předem informováni.

6. ledna - Prezident, na jehož hlavu se v souvislosti s amnestií snesla kritika, řekl, že svého kroku nelituje. Později řekl: "Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než 20 let v politice prosazuji."

9. ledna - Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že amnestii nemohl nepodepsat. Podle něj by předseda vlády mohl kontrasignaci odmítnout jedině v případě, že by byla amnestie protiprávní.

10. ledna - Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský v Hospodářských novinách prohlásil, že amnestie byla připravena diletantsky. Premiér si navíc podle něj měl před svým podpisem nechat zjistit, jaký bude mít amnestie dopad.

- Soud zastavil kvůli amnestii stíhání představitelů společnosti H-System. Později soudy zastavily další známé kauzy (např. případy soudce Berky, podnikatelů Pitra a Provoda). Státní zástupci se většinou odvolali.

14. ledna - Skupina senátorů podala ÚS návrh na zrušení části amnestie týkající se zastavení kauz trvajících déle než osm let.

17. ledna - Kvůli premiérovu podpisu pod amnestií čelila vláda ve Sněmovně neúspěšnému pokusu o vyslovení nedůvěry.

22. ledna - ÚS obdržel návrh Městského soudu v Praze, podle něhož byla amnestie, pokud ji předem neprojednala vláda, v rozporu s ústavou.

24. ledna 2013 - Miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček spolu s několika organizacemi navrhl Senátu, aby kvůli amnestii zvážil podání žaloby na prezidenta pro velezradu.

12. února - ÚS odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení amnestie. Jako první ji totiž napadli senátoři a navíc městský soud neměl podle ÚS oprávnění takový návrh podat.

13. února - Pirátská strana podala správní žalobu na prezidenta kvůli utajování informací o autorech amnestie. Na odpírání informací si už dříve stěžoval také místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

14. února - Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 oznámila, že žalobci nebudou prověřovat trestní oznámení podaná proti amnestii, neboť udělení amnestie je výsostným právem hlavy státu.

4. března - Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta Klause pro velezradu. Senátoři měli vůči odcházejícímu prezidentovi pět okruhů výtek, jedním z nich byla amnestie.

5. března - ÚS odmítl návrh senátorů na zrušení druhého článku amnestie, který zastavil kauzy trvající déle než osm let. Soud dospěl k závěru, že amnestijní rozhodnutí prezidenta nepodléhá soudní kontrole.

7. března - Končící prezident Klaus řekl, že si stojí za amnestií, kterou by vyhlásil znovu i přes útoky, které vyvolala.

13. března - Předseda Senátu Milan Štěch a předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl požádali nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby prozkoumal, zda se premiér podpisem amnestie nedopustil trestného činu. Nejvyšší žalobce podnět postoupil Státnímu zastupitelství pro Prahu 1.

19. března - Pětice lidí kolem miliardáře Karla Janečka podala na premiéra kvůli kontrasignaci amnestie trestní oznámení. Podle nich mohl zneužít pravomoc nebo se dopustit trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.

27. března - ÚS zastavil řízení o ústavní žalobě podané Senátem na nyní již bývalého prezidenta Václava Klause. Důvodem je, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Související