Kritizovaný projekt sKaret končí. To, co premiér Petr Nečas (ODS) už v pondělí po jednání výkonné rady ODS naznačil – totiž, že si dokáže představit ukončení tohoto „Drábkova projektu“ – se začátkem dubna s největší pravděpodobností stane skutečností.

Premiér doporučil ministryni, aby projekt poslala k ledu. „Můj názor je odstoupit a není důvod to protahovat. Pokud to projde vládou, tak velmi rychle připravíme potřebnou legislativu a prosadíme to v parlamentu,“ řekl Nečas. Podle něj to byla dobrá idea, ke které se stát v budoucnosti vrátí.

Ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09) tvrdí, že sama vládě ukončení sKaret nenavrhne, ale bude trvat na už předloženém materiálu.

„Předložila jsem novelu zákona, která sKarty upravuje tak, aby vyhovovaly požadavkům ombudsmana, Úřadu pro ochranu osobních údajů a dalších institucí. Bude na vládě, jak se rozhodne,“ řekla po jednání s Nečasem značně rozladěná ministryně.

Na její stranu se postavil místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek, který řekl, že zrušit myšlenku sKaret je blbost. „Nejsem v křeči předsedy strany, který je na odpis,“ řekl v ČT. Nečas jeho slova označil Nečas na serveru lidovky.cz za přihlouplé impertinence.

Kolik bude odstoupení od projektu ministerstvo stát, není úplně jasné. Česká spořitelna, s níž má resort uzavřenu smlouvu, na zajištění projektu údajně investovala už 300 milionů korun. Müllerová nedokázala říct, jaké kompenzace za zrušení smlouvy bude chtít. „Respektujeme, že smlouvy byly uzavřeny a druhé straně vznikly náklady,“ uvedla.

Česká spořitelna zatím mlčí. „Do doby, než rozhodne vláda, se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ uvedl Jan Holinka z tiskového centra banky.

Kritici změnu vítají

Systém od počátku kritizuje rada zdravotně postižených, odbory, opozice, ombudsman a v posledních dnech stále častěji i koaliční partneři - ODS a LIDEM. „Rozhodnutí vítáme,“ reagoval na zrušení karty předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

Stejně hovoří i místopředsedkyně strany LIDEM Dagmar Navrátilová. „Lidé si budou moci sami podle svého uvážení vybírat svůj bankovní dům, jejich údaje nebudou v databázi spořitelny bez jejich souhlasu a především nebudou potřebovat duplicitní občanský průkaz. Pevně doufám, že toto rozhodnutí neodnesou příjemci dávek tím, že se nedostanou včas k výplatě dávek.“

Projekt sKarty prosadil bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaroslav Drábek (TOP 09). Původní idea byla, že ji budou využívat lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, aby se zamezilo zneužívání těchto peněz. Poté, co ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, která je dodavatelem sKaret i provozovatelem technických účtů k ní, si museli průkazku pořídit všichni, kdo čerpají sociální dávky - tedy například i matky na mateřské či rodičovské dovolené. Smlouva je platná do roku 2024.

Ministerstvo navíc tvrdilo, že kdo si kartu nepřevezme, dávky nedostane, což popudilo ombudsmana. Z původně dobrovolné karty se tak stala karta povinná. Ze zveřejněných smluv mezi spořitelnou a ministerstvem následně vyšlo najevo, že resort se bankovnímu domu zavázal dělat vše pro to, aby sKarty v budoucnosti využívali i důchodci.

Poté, co smlouva mezi ministerstvem a spořitelnou vyšla najevo, premiér Petr Nečas začátkem prosince řekl, že takový projekt neprošel vládou, a požadoval změnu provozu sKaret tak, aby byly povinné jen pro žadatele o dávky v hmotné nouzi a pro ostatní dobrovolné.

To se však – právě kvůli smlouvě se spořitelnou – nové ministryni úplně nepodařilo. Její návrh stále počítá s tím, že lidé pobírající dávky a zdravotně postižení si musí kartu převzít jako průkazku, která bude úřadu sloužit k jejich identifikaci.

To však už otevřeně kritizovali i poslanci ODS a LIDEM. „Vůbec nechápu, proč by lidé potřebovali mít takovou kartu, když jim stačí občanský průkaz,“ uvedla občanská demokratka Lenka Kohoutová.

Nejdůležitější události kolem sKaret:

7. listopadu 2011 - Sněmovna hlasy koalice potvrdila dvě předlohy vládní sociální reformy, které vetoval Senát. Novely obsahovaly změny v systému sociálních dávek (mimo jiné zavedení sociální karty) a zpřísnění pravidel pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.

12. prosince 2011 - Antimonopolní úřad dovolil MPSV pokračovat v přípravě sociálních karet (sKaret), na něž bude stát vyplácet všechny sociální dávky, příspěvky a podpory.

14. ledna 2012 - MPSV uzavřelo smlouvu na sKarty s Českou spořitelnou, která v říjnu 2011 zvítězila v tendru. Smlouvu s ní na 12 let podepsal tehdejší Drábkův náměstek Vladimír Šiška, kterého policie loni v říjnu obvinila z podplácení při jedné ze zakázek.

28. června 2012 - Úřady práce začaly zkušebně vydávat sKarty. Do poloviny července chtěly otestovat, jak nový způsob vyplácení pomoci od státu funguje.

11. července 2012 - Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) znovu neuspěla se žádostí, aby soud zastavil vydávání sociálních karet. Posléze vyzvala Drábka, aby projekt pozastavil, než o kartách rozhodne antimonopolní úřad.

29. srpna 2012 - Centrální úřad práce skončil s testováním nových sKaret a přikročil ke spuštění systému.

3. října 2012 - Drábek v souvislost s obviněním Šišky oznámil, že koncem října odejde z vlády. Ministr, jehož v listopadu nahradila Ludmila Müllerová, byl terčem kritiky i kvůli sKartám.

20. listopadu 2012 - Ombudsman Pavel Varvařovský řekl, že lidé pobírající dávky nejsou povinni převzít k jejich vyplácení sKartu. Dokud ji nepřevezmou, stát jim musí vyplácet dávky dosavadním způsobem, tedy převodem na účet nebo složenkou.

7. prosince 2012 - Premiér Petr Nečas (ODS) představil dohodu státu s Českou spořitelnou. Podle ní budou sKarty sloužit jako průkazky pro příjemce dávek, příspěvků a podpor. K placení či vybírání peněz od státu z bankomatů je lidé budou moci používat jen dobrovolně.

14. prosince 2012 - Opoziční ČSSD zveřejnila právní analýzu, podle níž je smlouva MPSV a České spořitelny neplatná.

28. prosince 2012 - Senátoři schválili beze změny vládní novelu, která umožní od ledna 2013 vyplácet podpory v nezaměstnanosti a pěstounské dávky i těm příjemcům, kteří nevlastní sKartu. Prezident Václav Klaus novelu podepsal 30. prosince.

6. března 2013 - Spořitelna uvedla, že její účast na projektu sKaret ztrácí smysl kvůli změnám, se kterými přišlo MPSV. Podle nich by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by chtěl kartu používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Dosud ho příjemci museli mít automaticky.

13. března 2013 - Vláda nepodpořila zrušení sKaret. Kabinet odmítl senátní návrh, podle něhož by měl systém skončit.

19. března 2013 - Müllerová řekla, že Česká spořitelna na jednáních s MPSV o změnách systému sKaret neuvedla, že by chtěla jako provozovatel od projektu na vyplácení dávek odstoupit.

22. března 2013 - Sněmovna požádala, aby MPSV pozastavilo vydávání sKaret do doby, než se projekt legislativně upraví. Karty by také neměly sloužit jako identifikační průkaz.

28. března 2013 - Nečas doporučil Müllerové, aby byl projekt karet ukončen co nejdříve. Stopnutí sKaret premiér označil za "nejméně špatné řešení".

Související