Prezident Miloš Zeman označil právníka Pavla Hasenkopfa za jednoho ze spoluautorů novoroční amnestie.

Podle Zemana se exporadce Hasenkopf podílel zejména na kontroverzním aboličním článku, který zastavil dlouhotrvající trestní řízení, a tedy i závažné ekonomické kauzy s miliardovými škodami. Zda byl pouze navrhovatelem článku nebo zda je autorem konečné verze tohoto článku amnestie, už ale prezidentova kancelář říct nechce.

„Víc se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mluvčí Hradu Hana Burianová.

Že je Hasenkopf spoluautorem, podle Zemana dokazuje Hasenkopfova e-mailová korespondence s exšéfem politického odboru Hradu Ladislavem Jaklem. Úryvky z elektronické pošty přitom zveřejnil sám právník Hasenkopf, který autorství amnestie odmítá a tvrdí, že ji vytvořilo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj je skutečným autorem amnestie Zdeněk Koudelka, někdejší Klausův kandidát na ústavního soudce.

„Je mi velice líto, že to studoval tak povrchně, ty mé materiály,“ řekl k vyjádření prezidenta Hasenkopf České televizi.

Právník naznačil, že skutečným autorem amnestie je Zdeněk Koudelka. “Je mi líto, že to musím říct, ale verze ministerstva spravedlnosti byla napsána na počítači, který je označen jako Koudelka,“ uvedl. O autorství Koudelky má prý i další důkazy, ale nechá si je zatím pro sebe. Další kroky ještě zvažuje.

„Zdeňku, sorry, ale všechno má své meze a dál Tě nebudu krýt,“ napsal Hasenkopf na Facebooku.

Kdo je Zdeněk Koudelka

Narodil se v roce 1969 v Boskovicích.

Vystudoval práva na Masarykově univerzitě (1996) a na Univerzitě Komenského v Bratislavě byl jmenován docentem (2009).

Působí na Nejvyšším státním zastupitelství (od 2006).

Dnes je státní zástupce, v současnosti je na stáži na ministerstvu spravedlnosti.

Byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké (do 2011, její nástupce Pavel Zeman ho ale spolu s dalšími náměstky odvolal).

Poté působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži.

Byl členem zastupitelstva městské části Brno-Jundrov (1990-1998), zasedal za ČSSD v Poslanecké sněmovně (1998-2006)

Loni Koudelku Václav Klaus navrhl na ústavního soudce. Senátoři Koudelkovu nominaci odmítli jasnou většinou.

Zemanův důkaz č. 1

Prezident Zeman to ale vidí jinak.

„Pavel Hasenkopf veřejně odmítl jakoukoli spoluúčast na vyhlášení amnestie, zejména pak na zastavení trestního stíhání ve věci vlekoucích se procesů. Pokládám proto za nutné uvést minimálně dva důkazy svědčící o tom, že toto tvrzení je nepravdivé,“ uvedl Zeman na oficiálních webových stránkách Hradu.

Jako důkaz číslo jedna považuje Zeman následující věty, které Hasenkopf poslal vloni 22. října Jaklovi: „Tím se dostávám ke čtvrté množině – vlekoucí se soudy vyřešíme jedině abolicí – naformulovat to lze, jen mi dodejte nějaké základní parametry, co je to vlekoucí se řízení (samozřejmě by tam musely být výjimky např. na vraždy a podobně).“ 

Jakl mu to v odpovědi stručně odsouhlasil: „Ano.“

Zemanův důkaz č. 2

Jako druhý důkaz pak Zeman označil tuto Hasenkopfovu větu z loňského 20. listopadu: „Už to mám celé hotové, během dneška to přinesu včetně vlekoucích se soudů – bude to jen jeden článek navíc oproti té původní verzi.“

„Tyto dva důkazy považuji za dostatečné pro tvrzení, že Pavel Hasenkopf byl jeden ze spoluautorů amnestie, a to zejména části zastavující trestní řízení u dlouhodobě se vlekoucích procesů,“ dodal Zeman.

Zeman viděl materiály od Hasenkopfa

Miloše Zemana do sporu o autorství amnestie vtáhl sám Hasenkopf, když v nedělním televizním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že všechny důkazy o autorovi amnestie předal v pátek prezidentu Zemanovi prostřednictvím hradní podatelny.

Mluvčí Burianová připustila, že prezident se s nimi seznámil a na krátké schůzce se svým kancléřem Vratislavem Mynářem je pravděpodobně ukázal i jemu. „Víc to komentovat nebudeme,“ dodala.

Zeman ve svém vyjádření tvrdí, že pátrání po spoluautorech amnestie není v kompetenci jeho kanceláře. „Může se jím zabývat například ministerstvo spravedlnosti nebo policie,“ konstatovala Burianová.

 


 

Celé prohlášení Miloše Zemana

Krátce po svém zvolení prezidentem republiky jsem se zavázal, že se pokusím vyšetřit spoluautorství pracovníků Kanceláře prezidenta republiky (dále jen KPR) na amnestii bývalého prezidenta republiky. Důvodem bylo především oprávněné rozhořčení veřejnosti nad tou částí amnestie, která zastavuje trestní stíhání v případě dlouho se vlekoucích procesů (tzv. abolice).

Tímto úkolem jsem pověřil nového kancléře KPR Vratislava Mynáře, který v průběhu zhruba dvou měsíců prostudoval řadu materiálů a poté označil za spoluautory amnestie tři, dnes již bývalé, pracovníky KPR.

Jeden z těchto pracovníků, Pavel Hasenkopf, veřejně odmítl jakoukoli spoluúčast na vyhlášení amnestie, zejména pak na zastavení trestního stíhání ve věci vlekoucích se procesů. Pokládám proto za nutné uvést minimálně dva důkazy svědčící o tom, že toto tvrzení je nepravdivé. Důkaz číslo jedna je převzat z e-mailové korespondence mezi Pavlem Hasenkopfem a Ladislavem Jaklem a zní takto: „Hasenkopf: Tím se dostávám ke čtvrté množině - vlekoucí se soudy vyřešíme jedině abolicí - naformulovat to lze, jen mi dodejte nějaké základní parametry, co je to vlekoucí se řízení (samozřejmě by tam musely být výjimky např. na vraždy a podobně). Jakl: Ano" (22. října 2012).

Důkaz číslo dvě: „Pavel Hasenkopf: Už to mám celé hotové, během dneška to přinesu včetně vlekoucích se soudů - bude to jen jeden článek navíc oproti té původní verzi" (20. listopadu 2012).

Tyto dva důkazy považuji za dostatečné pro tvrzení, že Pavel Hasenkopf byl jeden ze spoluautorů amnestie, a to zejména části zastavující trestní řízení u dlouhodobě se vlekoucích procesů. Uvítám samozřejmě, jestliže šetření dalších institucí prokáže na základě hodnověrných důkazů, že spoluautory amnestie jsou i jiné osoby mimo KPR. Toto šetření pochopitelně není v kompetenci Kanceláře prezidenta republiky.

 

Komentátor Petr Honzejk tweetuje:

Související