S čekankou je to na záhoně podobné jako s chřestem. Její předpěstované kořeny je třeba zahrnout vrstvou půdy a nechat je takto asi osm týdnů bez přístupu světla růst. Zatímco listy čekanky, které vyrůstají nad zem, mají nahořklou chuť, ty bílé, jež vyraší pod hlínou, ji postrádají. Tento způsob pěstování oblíbené zeleniny objevili farmáři v Belgii ve třicátých letech osmnáctého století. Stejně jako u mnoha sofistikovanějších vynálezů stála u zrodu tohoto pěstitelského náhoda.

Belgie je dodnes považována za čekankovou velmoc, v množství vypěstovaných čekankových puků se jí může rovnat jedině Francie. Z těchto dvou zemí se vyvážejí do ostatních evropských států. Během cesty a posléze i na regálech bývá zabalena do tmavého papíru. Díky tomu se zachová jemná chuť listů i jejich světlá barva. Pokud čekanku necháte delší dobu na světle, listy lehce zhořknou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se