Vláda ignorovala experty i postup, který sama vymyslela. Výsledkem je, že nejvyšší Soudní dvůr Evropské unie teď Česku vzkázal, že jeho kandidát, ministr bez portfeje Petr Mlsna, mezi evropskými soudci v Lucemburku nezasedne.

Kabinet si přitom mohl peripetii ušetřit: kapacity českého práva a soudnictví varovaly, že Mlsna je politicky zatížený a nemá potřebnou praxi, aby ho v Tribunálu soudního dvora přijali.

Zpráva o lucemburském odmítnutí zatím úřadům nedorazila, o konci soudcovského snu nevěděl ani Petr Mlsna, který je zároveň šéfem Legislativní rady vlády. „Slyším to od vás prvně,“ odpověděl.

Negativní stanovisko ale HN potvrdila soudkyně Irena Pelikánová, kterou měl podle představ Nečasova kabinetu Mlsna nahradit.

Soudní dvůr EU

Hlídač unijního práva

Nejvyšší instance evropského práva. Zajišťuje jednotný výklad a dodržování unijní legislativy ve všech členských státech.

Tribunál

Existuje od roku 1989, jde o soud prvního stupně při Soudním dvoru. Na starosti má zvláště podání jednotlivců a firem.

Mandát

Soudce evropského dvora má šestiletý, opakovatelný mandát. Navrhuje ho členská země, doporučí výbor a schválí soudcovská rada.

Pelikánová působí v Lucemburku od roku 2004 a právě ji ministrům doporučilo devět odborníků z řad soudců a právníků. Tento poradní sbor expertů je součástí vládního postupu, jak vybírat evropské soudce. Pravidlem je i to, že kabinet vypíše nové výběrové řízení, pokud neschválí nominaci odborníků.

Ministři obešli pravidla

Ministři ovšem v lednu neodhlasovali Pelikánovou a odsouhlasili si, že kvůli časové tísni další výběrové řízení nebude. Do Lucemburku pak vyslali listinu se jménem Mlsny. Opírali se o to, že ho doporučil sněmovní výbor pro evropské záležitosti. Jenomže ten nemá do výběru co mluvit, na rozdíl od expertního sboru.

Na porušení pravidel upozornil premiéra dopis, který mu na sklonku března odeslali šéfové tří českých nejvyšších soudů, zároveň členové vládní komise.

„Dost nás to rozladilo. Když vláda přestala dodržovat pravidla, žádali jsme vysvětlení,“ shrnul Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Vyvrací také argument o časové tísni: „Vláda se rozhodla na základě špatné informace, že Pelikánové končí mandát k poslednímu srpnu. Ale podle stanov soudního dvora tam dosavadní soudce pobývá tak dlouho, dokud není zvolen nový.“

Kromě Petra Nečase (ODS) šel dopis k rukám ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09), jejichž úřadů se dotýká. Soudci dodnes nedostali odpověď.

Za tichou bariérou zůstali Nečas a Blažek i před otázkami HN. Jen Schwarzenberg uvedl, že byla chyba nevypsat nové výběrové řízení. „Bohužel nás s takovým názorem není ve vládě většina,“ zmínil.

Rozpaky EU

Samotné odmítnutí kandidáta není problém, podle Pelikánové bylo od roku 2009 sedm takových případů. Ostudu ale zemi přináší způsob, jakým nominace proběhla. „Vláda nerespektovala vlastní pravidla. Místo toho velice podivným způsobem odstavila řádnou kandidátku a navrhla vlastního člena. Není divu, že to budí v civilizovaných částech Evropy přinejmenším rozpaky,“ zmínil Michal Bobek, profesor evropského práva na bruggské univerzitě.

Kabinet teď musí vypsat výběrové řízení znovu, není přitom jisté, že se soudní autority budou chtít na výběru podílet. „Nejsme vázáni tím, že vláda pískne a my někam přiběhneme, když sama vláda pravidla nedodržuje,“ uvedl Baxa.

Stanovisko výboru evropského soudu není závazné, ale členské státy jeho názor respektují. Kdyby kabinet na Mlsnovi trval, přivodil by unijní soudcovské radě ojedinělou situaci.