Státu utíkají desítky milionů korun, protože neefektivně vymáhá po řidičích a firmách mýto za užívání dálnic a rychlostních silnic. Přišli na to auditoři z Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ředitelství silnic a dálnic podle nich v roce 2009, kdy byl šéfem Alfred Brunclík, uzavřelo nevýhodné smlouvy s advokátní kanceláří exministra spravedlnosti Pavla Němce, která měla pohledávky v konsorciu společně s kanceláří BSP Lawyer Partners vymáhat.
Státu se sice na nezaplaceném mýtném vrátilo 18,3 milionu korun, ale musel za to zaplatit 56,8 milionu korun, tedy třikrát více. Jinými slovy: z jedné koruny vyplacené za služby konsorcia advokátních kanceláří BSP Lawyer Partners a Němec, Bláha a Navrátilová byl výnos 32 haléřů.
„V současnosti realizovaný způsob vymáhání mýtného a nedoplatků na mýtném a pokutách považuje NKÚ za neefektivní,“ napsal do závěrečné zprávy kontrolor Rudolf Němeček.
Sdružení obou advokátních kanceláří si podle kontraktu s ŘSD účtovala měsíční paušální odměnu paušál 285 tisíc korun. A pokud pak úředníci chtěli ještě další služby, museli platit od 2 500 do 3 500 korun za hodinu. Kromě právních služeb si ŘSD objednaly na vymáhání mýta i vytvoření softwaru za téměř 40 milionů korun.
„Přitom obdobnou agendu, jakou je vymáhání uniklého mýtného, si jiné správní orgány zabezpečují vlastními silami,“ podotkla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Potíž byla navíc v tom, že ŘSD začalo zjišťovat a vyúčtovávat uniklé mýtné s tříletým zpožděním. Kontroloři navíc zjistili, že problematická je i evidence provozovatelů vozidel v režimu placení předem. Její neúplnost znesnadňuje identifikaci dlužníků.
Polovinu z mýta odčerpaly náklady
A ještě jeden problém: kontroloři přišli na to, že ministerstvo dopravy uzavřelo smlouvu o zvýšení odměn pro generálního dodavatele, které bylo pro stát nevýhodné. Mýtné pro stát smluvně provozuje firma Kapsch.
Podle kontrolorů také stát platí vysoké náklady na celý mýtný systém. Za prvních pět let provozu odčerpaly náklady na mýtný systém polovinu výnosů.
„Výběr mýtného sice svůj účel splnil, ale stalo se tak za cenu vysokých nákladů a významného zvýšení ceny za užívání zpoplatněných komunikací. V letech 2007 až 2011 se na mýtném vybralo 31,3 miliardy korun, avšak náklady na jeho výběr dosáhly 15,6 miliardy, tedy téměř 50 procent vybrané částky. Naopak u časových kuponů představovaly náklady v poměru k ziskům v letech 2009 až 2011 jen 7,4 procenta,“ dodala Málková.
ŘSD: Zpráva je zavádějící
ŘSD se však brání a tvrzení NKÚ označuje jako zavádějící, protože posuzovali ekonomickou výhodnost kontraktu v polovině jeho desetileté doby trvání.
„V prvních letech situaci ovlivňují pořizovací náklady, které je nutné vynaložit na výstavbu samotného systému. Původní kontrakt na dodávku a desetiletý provoz mýtného systému s firmou Kapsch byl zafixován na 18,5 miliardy korun bez DPH. Podle odhadů můžeme do roku 2017 vybrat přes 80 miliard korun,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Po odečtu investičních nákladů na výstavbu mýtného systému se podle ŘSD dostanou provozní náklady k hranici 20 procent.
„Nepřesahují tak míru obvyklou i v dalších evropských zemích a jsou v limitech EU. Vyplynulo to z předběžných závěrů studie nezávislé analytické firmy Inoxive, která pravidelně sleduje ekonomické parametry mýtných systémů v zemích Evropské unie a zpracovala „pětiletou“ souhrnnou zprávu o českém mýtě,“ dodala Ledvinová.
Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold rovněž upozornil na nesoulad v čase. „V posledních dvou letech se podíl nákladů na výnosech snížil na zhruba 30 procent a celkové hodnocení lze provést až v roce 2016, kdy smlouva vyprší,“ uvedl Neřold.
Ministerstvo: Musíme se poučit z chyb
Připustil přitom, že závěry NKÚ nejsou pro ministerstvo překvapivé.
„Poukazují na problémy vyplývající z původní smlouvy s firmou Kapsch, kterou uzavřel v roce 2006 ministr dopravy Milan Šimonovský. Vzhledem k tomu, že zadávací dokumentace ke smlouvě byla vytvořena dříve než potřebná legislativa, dostal se stát později do situace, která pro něj v některých ohledech není výhodná,“ dodal Neřold s tím, že úřady se musí poučit z chyb, které se staly při nastavení smlouvy s firmou Kapsch.
Stát vybírá elektronické mýto na zhruba 1300 kilometrech převážně rychlostních komunikací. V systému je zaregistrováno na 649 000 aktivních uživatelů, tedy držitelů palubních jednotek.
Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny, v roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy. Přestože stát loni na mýtném vybral rekordních 8,7 miliardy korun, očekával kolem deseti miliard korun.
