Nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude zatím mít 12 členů, mimo jiné se do ní vrátí historik Vilém Prečan, který z ní odešel v roce 2010.

Mezi členy vědecké rady budou také politik a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu.

Kandidáty ve středu předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglová druhé, hlavní radě této instituce. Ta je odpoledne schválila pěti hlasy, zdržela se Naděžda Kavalírová.

"Ta jména jsou vskutku skvostná," řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Větší debata se vedla o Pitharovi, většina radních ho nakonec obhájila. "Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu," uvedla Kavalírová. Na příštím jednání rady přibudou do vědecké rady další jména, dodal mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Orgány ÚSTR

Vědecká rada je poradní platformou pro výzkum, členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je oproti funkci člena hlavní rady neplacená.

Hlavní rada ÚSTR se pak skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem. Jmenuje a odvolává ředitele ústavu. Její současnou předsedkyní je Petruška Šustrová.

Všech patnáct členů předchozí rady v dubnu odešlo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Obávali se o další směřování instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu. Mezi odstoupivšími členy bývalé vědecké rady byli kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky či šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Lukasz Kamiński.

Podle Benešové se předchozí vědecká rada scházela od roku 2009 jedenkrát až třikrát ročně, což není mnoho. Benešová tvrdí, že bývalé vedení ÚSTR se k vědecké radě chovalo, jako "kdyby to byla stafáž". "Neměli možnost vyvíjet soustavnou činnost," uvedla. To se nyní má změnit.

"Chceme, aby se scházeli častěji a podíleli na nastavení jasné vize a směřování instituce," uvedl první náměstek ředitelky Zdeněk Hazdra. Foglová by chtěla, aby se vědecká rada víc zapojila do bádání a projektů ÚSTR. Nově vytvořená rada by se poprvé měla sejít ještě před prázdninami.

Foglová do rady navrhla také historika Zdeňka Beneše, dánského historika a bohemistu Petera Buggeho, politology Ladislava Cabadu, Karla Vodičku a Michala Pehra, švýcarského historika Adriana von Arburga, historika a politologa Jana Rataje a psychologa a odborníka na československý samizdat Tomáše Vrbu.

Prečan: ODS byla spokojená, dokud měla na radu vliv

Situace v ÚSTR je v poslední době napjatá. Spory o ÚSTR vyvrcholily odvoláním ředitele Hermana a jmenováním Foglové. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců. Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Proti změnám se postavila i část zaměstnanců. Hlavní radu volí Senát, v němž má nyní převahu levicová opozice.

Člen nové vědecké rady Vilém Prečan nedávno prohlásil, že situace kolem ÚSTR je zpolitizovaná. Zákon o ústavu totiž poskytuje politikům možnost jmenováním nejvyššího orgánu ústavu, tedy rady, ovlivňovat jeho činnost a personální strukturu vedení. "Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik.

"ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní (Naděžda) Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu," podotkl Prečan.

Vizitky nových členů vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (seřazeno abecedně):

Zdeněk Beneš (50) - Profesor českých dějin, vysokoškolský učitel na Filozofické fakultě UK. Vystudoval historii a filozofii na FF UK v Praze. V roce 1994 byl jmenován docentem českých dějin, profesorem byl jmenován v roce 2002. V minulosti pracoval mimo jiné jako dělník v Krkonošských papírnách, vychovatel a učitel v odborném učilišti. Vysokoškolským učitelem je od roku 1986.

Muriel Blaiveová (narozena 1969) - Historička, dlouhodobě se věnuje i českým a československým dějinám, v současnosti působí na Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. Před třemi lety se ucházela o ředitelské křeslo v ÚSTR. V roce 1992 promovala na prestižním Pařížském institutu politických věd (Sciences Po), v 90. letech absolvovala řadu studijních pobytů ve střední Evropě včetně ČR. V letech 2001 až 2005 mj. přednášela na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Peter Bugge (narozen 1960) - Dánský historik a bohemista. Přednáší české a středoevropské dějiny a českou literaturu na univerzitě v Aarhusu. V letech 2002 až 2006 byl proděkanem Humanitní fakulty aarhuské univerzity. Je překladatelem děl Václava Havla do dánštiny.

Ladislav Cabada (narozen 1973) - Politolog, vysokoškolský pedagog. Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2000 až 2005 stál v čele Katedry politologie a mezinárodních vztahů Filozofické fakulty Západočeské univerzity (FF ZČU) v Plzni. Od dubna 2005 do září 2009 byl děkanem této fakulty. V současnosti přednáší v Plzni a na Metropolitní univerzitě Praha.

Michal Pehr (35) - Historik a politolog, pracovník Masarykova ústavu AV ČR. Vystudoval obor historie-politologie na FF UK. Studoval rovněž na Paris-Lodron Universität v Salzburku. Od roku 2003 působí v Masarykově ústavu a od roku 2002 je interním doktorandem Ústavu politologie FF UK Praha, kde též externě přednášel.

Petr Pithart (72) - Disident, bývalý český premiér, později předseda Senátu, vysokoškolský pedagog. Vystudoval práva, po vystoupení z komunistické strany v roce 1968 pracoval jako dělník. K profesi právníka se vrátil v roce 1972, ale po podpisu Charty 77 se musel živit jako zahradní dělník a odborný referent. V disentu publikoval eseje a politologické studie o moderních českých dějinách. Byl členem redakční rady samizdatových Lidových novin.

Po listopadu 1989 se stal jedním z předních mluvčích Občanského fóra. V roce 1990 zasedl do poslaneckých lavic a v letech 1990 až 1992 předsedal české vládě. Na podzim 1996 získal senátorský mandát, který vykonával do loňského roku. V letech 1996 až 1998 a 2000 až 2004 byl předsedou Senátu. Od jara 1999 je členem KDU-ČSL.

Adrian Portmann von Arburg (narozen 1974) - Švýcarský historik dlouhodobě působící v ČR. Věnuje se dějinám migrací, především vysídlení Němců z českého pohraničí. Vystudoval historii, politologii a balkánská studia ve švýcarském Bernu, ve Vídni a v Praze. V současnosti přednáší historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Podílí se na vydávání edice Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951 a je předsedou sdružení Conditio humana, které vydává literaturu k nejnovějším dějinám středoevropských zemí.

Vilém Prečan (80) - Historik, zabývá se moderními českými dějinami. Vystudoval historii na pražské filozofické fakultě. V letech 1957 až 1970 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV v Praze. Za podíl na sborníku Sedm pražských dnů, dokumentujícím sovětskou invazi v srpnu 1968, byl pronásledován režimem a v roce 1976 emigroval do Německa. V letech 1986 až 1990 byl vedoucím a kustodem Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu-Schwarzenbergu.

Po pádu komunismu se vrátil do vlasti a stal se ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Později stál v čele Československého dokumentačního střediska a jako docent působil na Filozofické fakultě UK. V roce 1998 získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Jan Rataj (narozen 1951) - Historik a politolog, zabývá se moderními českými a čs. dějinami, vyučuje na pražské VŠE. Absolvoval historii a češtinu na Filozofické fakultě UK, působil v Ústavu československých a světových dějin ČSAV nebo Památníku národního písemnictví v Praze. V 80. letech byl odborným asistentem na UK, od roku 1990 pracoval tři roky v Historickém ústavu Armády ČR, poté do roku 1996 učil na Západočeské univerzitě v Plzni. Na VŠE vyučuje od roku 1996, externě působí i v Ústavu českých dějin FF UK.

Oldřich Tůma (52) - Historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Vystudoval historii a filozofii na Filozofické fakultě UK. Před rokem 1989 vykonával různá zaměstnání mimo akademickou sféru. V letech 1989-1992 byl vědeckým pracovníkem a později vedoucím byzantologického oddělení v Ústavu pro klasická studia ČSAV. Od roku 1992 pracuje v ÚSD, od roku 1998 je ředitelem ústavu.

Karel Vodička (64) - Politolog, zabývá se zejména transformací politických systémů středovýchodní Evropy. Vystudoval pražská práva a působil jako vědecký aspirant na univerzitě v Brně. V roce 1985 emigroval do západního Německa, kde působil na několika vysokých školách jako vědecký pracovník. V letech 1997 až 2003 přednášel na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1996 do roku 2010 byl vědeckým pracovníkem Univerzity Bundeswehru v Hamburku. Od srpna 2010 pracuje na Institutu Hannah Arendtové pro výzkum totalitarismu při Technické univerzitě v Drážďanech.

Tomáš Vrba (narozen 1947) - Překladatel a novinář, v letech 2004 až 2007 předsedal Radě ČTK. Vystudoval filozofii a psychologii na FF UK, působil jako sociální pracovník. Po podpisu Charty 77 pracoval v dělnických profesích, zároveň se angažoval v samizdatu. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Lettre Internationale a Nové přítomnosti. Přednáší literaturu na New York University v Praze a zasedá ve správních radách Nadace Forum 2000 nebo Československého dokumentačního střediska nebo dozorčí radě Divadla Archa.