Nebývalou vlnu kritiky akademické obce i politiků vyvolal poslední počin prezidenta Miloše Zemana. Odmítl totiž jmenovat profesorem známého literárního historika a teologa Martina C. Putnu, který patří k jeho prominentním kritikům.

Zvedl tím ovšem mohutnou vlnu nevole. Rektor Univerzity Karlovy, na níž Putna působí, požádal Hrad o vysvětlení. Své důvody totiž hlava státu neoznámila.

A ještě v poledne Zeman tvrdil, že je oznámí pouze soudu, pokud se na něj literární vědec kvůli odepření profesury obrátí.

„Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně,“ řekl novinářům.

Kdo je Martin C. Putna

 

Narozen 30. května 1968, Písek. Vystudoval filologii na FF UK (1991), absolvoval teologii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (2000); v roce 1998 obhájil docenturu na FF UK. Vyučoval na Ústavu východoevropských studií (1992 až 1997) a Centru komparatistiky (1997 až 2006) FF UK, od roku 2006 působí na Fakultě humanitních studií UK. Založil křesťanskou kulturní revui Souvislosti a byl redaktorem Katolického týdeníku. V letech 2008 až 2011 byl ředitelem Knihovny Václava Havla. Habilitoval monografií Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918, v roce 2003 vydal portrét katolického spisovatele Jaroslava Durycha. V roce 2007 sestavil výběr z díla Karla VI. Schwarzenberga, otce současného ministra zahraničí, a předloni mu vyšla ceněná kniha Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století, za kterou získal Cenu Toma Stopparda.

Odpoledne už ovšem Hrad prezidentovo rozhodnutí mírnil. 

„Ke dnešnímu dni neexistuje žádné oficiální stanovisko prezidenta republiky, ve kterém by sděloval, koho bude, či nebude jmenovat profesorem. Prezident republiky veřejně uvedl své výhrady k osobě pana Martina C. Putny. Jmenování profesorů proběhne 11. června a do té doby odmítáme jakékoliv spekulace o tom, koho prezident republiky jmenuje, či nejmenuje profesorem na základě svého práva daného ústavou,“ uvedla v prohlášení prezidentova mluvčí Hana Burianová.

To nahrává spekulacím, že Putna nakonec titul získá.

Schwarzenberg: Je to jako za Gottwalda

Právo jmenovat profesory dává hlavě státu zákon o vysokých školách. Toto právo bylo ovšem v praxi doposud chápáno jako čistě ceremoniální. Zemanův krok proto kritizují politici i akademici.

„Myslím, že je to unáhlené rozhodnutí a že svobodomyslný Miloš Zeman z roku 1989 by v tomto směru nejspíš nechápal postoj Miloše Zemana z roku 2013. Pokud nemá pan prezident opravdu závažné důvody, může to být celkem oprávněně vnímáno jako zásah do akademických svobod. Povede to ke zbytečné politizaci a napětí kolem jmenování profesorů,“ reagoval na Zemanovo rozhodnutí šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který má se Zemanem ostré spory ohledně jmenování Livie Klausové či Vladimíra Remka velvyslanci, byl ještě kritičtější. „Jde o pokračování protektorátní politiky a politiky prezidenta Gottwalda. Jako byl odmítán Zdeněk Kalista, je nyní odmítán rovněž katolický intelektuál Martin C. Putna."

Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že proces výběru univerzitních profesorů je ryze odborný, a to, že Zeman odmítá respektovat názor vědeckých rad, je zcela neudržitelný, zpolitizovaný a svévolný krok.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka je právě Putna příkladem osobnosti, která by profesorský titul měla dostat.

"Jsem navíc přesvědčený, že prezident má v takových záležitostech respektovat odborné stanovisko grémií UK i jiných univerzit," nechal se slyšet Bek. Podpořil kroky Univerzity Karlovy, která žádá vysvětlení.

"Jestliže je toto tvrzení pravdivé, pak je to velmi smutný zásah do základních univerzitních akademických svobod," míní rektor brněnského VUT Karel Rais.

Putna se v prezidentské kampani otevřeně stavěl za Karla Schwarzenberga. Jeden ze svých pravidelných sloupků v Lidových novinách nazval po kampani Zlý dědek z Vysočiny.