Opozice neuspěla, církve se mohou radovat. Plénum brněnského Ústavního soudu (ÚS) v pondělí definitivně zamítlo návrh senátorů opozice na zrušení zákona o církevních restitucích. Ústavní soudci v zákoně zrušili jediné slovo.

"Je to pro mě velké zklamání," litoval pro server IHNED.cz poslanec ČSSD a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Ta suma je obrovská a překračuje to, co je možné doložit," kritizoval postup ústavních soudců. "Rozhodnutí Ústavního soudu nemůže nic změnit na tom, že církevní restituce jsou nespravedlivé, vysoce předražené a krajně sporné, neboť velkou část majetku měly církve v minulosti pouze ve správě," dodal.

Naopak kardinál Dominik Duka verdikt přivítal. "Rozhodnutím Ústavního soudu ve věci zákona o majetkovém vyrovnání se uzavírá jedna z neslavných kapitol naší minulosti, let 1948 - 1989. Završuje se snaha se k této době nějak spravedlivě postavit. Naše společnost si může gratulovat, že se jí problém nápravy některých škod způsobených církvím v době komunismu podařilo vyřešit," uvedl v tiskové zprávě.

"Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za správné a předpokládal jsem ho," uvedl premiér Petr Nečas. "Samotný Ústavní soud totiž v uplynulých letech kritizoval Parlament ČR z nečinnosti spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. Podařilo se to až po dvaceti letech diskusí a neustálých odkladů," komentoval verdikt ÚS Nečas.

Norma otvírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu.

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje, na jaké majetkové křivdy se zákon vztahuje a řadí mezi ně také znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud vyškrtl slovo "spravedlivé". Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly.

Ministr bez portfeje Petr Mlsna, který má agendu na starosti, už dřív v rozhovoru pro HN řekl, že relevantní dokumenty se podařilo nahradit, protože "drtivá většina údajů o původním církevním majetku je totiž uložena v pozemkových knihách, církevních archivech nebo depozitářích Národního archivu."

Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov.

Minulou středu se opoziční poslanci ještě snažili zvrátit rozhodnutí na svou stranu argumentem, že chybějí dokumenty o církevním majetku z doby před únorem 1948.

Církve, které budou chtít zpátky svůj majetek, budou muset prokázat, že ho vlastnily v době před únorem 1948. Další důležitá podmínka je, že církve o majetek přišly konfiskací nebo násilnou cestou.

Související