Podle premiéra Petra Nečase bude oproti předpokladům třeba upustit vltavskou kaskádu. Vodní nádrž Orlík už je totiž skoro plná.

"Okolo poledne to vypadalo, že bude možné odtok vltavské kaskády udržet na úrovni 1700 kubíků. Ukazuje se nyní, že bude muset být navyšován," uvedl Nečas. Poukázal na to, že narůstá i průtok Berounkou, která je přítokem Vltavy.

"To znamená, že bude postupně navyšován průtok Vltavou v Praze až na úroveň 3300 kubíků, které by mělo být dosaženo někdy zítra (v úterý) mezi osmou a dvanáctou hodinou," dodal Nečas. Při průtoku 3500 m3/s přitom musí pražský dopravní podnik hermeticky uzavřít tunely metra pod Vltavou.

Povodí Vltavy informaci nepotvrdilo, čeká na závěry jednání krizového štábu.

Zatímco vodní nádrž Slapy je po okraj (včetně povodňové rezervy) plná už od neděle, Orlík dosáhl v neděli v 7:00 "jen své maximální hladiny pro zásobu vody" (stále ještě byla v tu dobu rezerva), od té doby objem zachycené vody neustále roste.

Vltavská kaskáda

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl. Začíná Lipenskou přehradou a končí vodní nádrží Vrané poblíž Prahy.

Vodní díla na Vltavě (seřazená po proudu směrem k Praze):

Lipno I  (vybudováno 1952 až 1960, objem 309,5 milionu m3 nejrozlehlejší vodní nádrž v ČR)

Lipno II (vybudováno 1952 až 1960, objem 1,685 milionu m3

Kořensko a Hněvkovice (vybudovány 1986 až 1991, objem 23,9 milionu m3)

Orlík (vybudován 1954 až 1963, objem 720 milionů m3, podle objemu zadržované vody je největší v ČR)

Kamýk (vybudován 1957 až 1963, objem 12,8 milionu m3)

Slapy (vybudováno 1949 až 1957, objem 269,3 milionu m3, stojí v místě někdejších Svatojánských proudů)

Štěchovice (vybudováno v letech 1937 až 1945, objem 11,2 milionu m3)

Vrané (vybudováno 1930 až 1935, objem: 11,1 milionu m3)

Nádrž doposud využívala tzv. retenčních kapacit - hladina přehrady díky nim mohla vzrůst ještě o dalších 2,4 metru. I tato rezerva je ale nyní už plná a přehrada tak nemá možnosti, kde nashromážděnou vodu zachycovat. Resp. pro přesnost v 17:00 chybělo do naplnění přehrady pouhých pět centimetrů. O hodinu dříve to bylo 7 centimetrů.

Rychlost, s jakou odtéká voda z přehrady na Orlíku, roste od pondělního poledne, v 11:00 odtékalo z VD Orlík 1461 m3 za sekundu, nyní je to 1801,33 m3.

Jen pro připomenutí, v neděli kolem osmé večerní odtékalo z přehrady 1045 kubických metrů za sekundu, hladina tehdy dosahovala 352,47 metrů, tedy o jeden metr méně, než nyní. Z Orlíka tak teď odtéká už téměř stoletá voda.

Při upuštění vltavské kaskády by průtok Vltavy v Praze dosáhl zřejmě v úterý dopoledne 3300 kubíků za sekundu. Nyní dosahuje přibližně 2900 kubických metrů, sdělil předseda vlády.

"Tři tisíce tři sta už je obrovské číslo. Myslím si, že na řadě míst, kde jsou protipovodňové bariéry, by byly problémy, nicméně to ještě zdaleka není situace z roku 2002," komentoval to v ČT hydrolog Bohumír Janský.

Při katastrofální povodni v roce 2002 byl maximální průtok Vltavy v hlavním městě 5300 metrů krychlových za sekundu.

Tisková mluvčí Povodí Vltavy uvedla pro IHNED.cz, že zvýšení průtoku vody Prahou nemusí znamenat zaplavení dalších oblastí mimo protipovodňové zábrany a nemusí znamenat nutnost evakuace Pražanů z níže položených oblastí.

Podle ČTK je Praha kvůli protipovodňovým bariérám připravena na průtok 3700 m3/s, do rána budou postaveny další tak, aby odolala stoleté vodě, tedy přes 4000 m3/s.

ŽIVĚ:Záplavy mají šestou oběť - muže v zaplavené trafostanici zabil proud - čtěte ZDE

Premiér v pondělí navštívil místa postižená víkendovými povodněmi a seznámil se s protipovodňovými opatřeními na vltavské kaskádě. Právě soustava vodních děl na Vltavě umožňuje obcím a městům připravit se na povodně a zmírnit jejich dopad. Úkolem vodohospodářů je pak učinit opatření k regulaci průtoku Prahou na zvládnutelné úrovni, podotkl premiér.

Stav vodních nádrží v Česku můžete sledovat ZDE ... http://www.pvl.cz/portal/nadrze/cz/index.htm