Ačkoli ekonomové naznačují, že povodně, které se prohnaly Českou republikou, mohou hospodářství umrtvenému recesí pomoci, mají přírodní katastrofy většinou dopad zcela opačný. Ničí vše – záplavy na řece Jang-c'-ťiang před třemi lety způsobily škody za 414 miliard dolarů – a fatálně ovlivňují jednotlivé osudy i celé státy.

Problémem je už fakt, že lidská sídla leží často tam, kde hrozí největší nebezpečí. Úrodná půda láká ke svahům vulkánů, vlny zaviněné hurikány a otřesy mořského dna zase snadno spláchnou města na pobřeží. Nivy mohutných řek jsou odnepaměti místa s nejhustější populací.

Podle geologa Václava Cílka si na problémy spojené se špatným klimatem musíme zvykat. Na náhlé záplavy i katastrofální sucha, která trápí severní Čínu i jih USA. V obou případech jde bohužel o území, kde se ve velkém pěstuje obilí. Odborníci se navíc domnívají, že výkyvy počasí jsou výraznější a častější. "Potvrzují to údaje, které v Evropě sahají tisíc let do minulosti," řekl Ekonomu Petr Pokorný z Centra pro teoretická studia.

Ti, kteří věří na globální oteplování, soudí, že hlavním problémem je průmyslová produkce oxidu uhlíku. Pokorný ale připomíná, že rozkolísané klima dosvědčuje geologie nástupem doby ledové.

"Myslím, že právě to se děje dnes. Globální oteplení je jen peripetií nástupu chladnějšího období," míní.

Pokud tomu tak je, člověk by sice významně ovlivňoval lokální podmínky, například snížením schopnosti krajiny absorbovat srážky, ale o zásadních změnách by nerozhodoval. Za těmi stojí astronomické faktory – zejména proměny oběžné dráhy Země kolem Slunce. Sám vesmír je hrozbou. Varováním je rok 1908, kdy nad Sibiří vybuchla kometa a vyvrátila 80 milionů stromů. Kdyby se to stalo nad některým tehdejším velkoměstem, zahynuly by miliony lidí.


obalka ekonom 23

Protipovodňová opatření i následná likvidace škod polykají miliardy korun z veřejných rozpočtů. Mohou být ale zároveň povodně a další katastrofy pro ekonomiku přínosem? Odpověď najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (23/2013).

 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru