Patnáct miliard korun navíc má v příštím roce pomoci postavit na nohy českou ekonomiku. Ministr financí Miroslav Kalousek o tolik navýšil původní výdajové rámce pro rok 2014 a ve středu večer tuto injekci vláda schválila. Napřesrok tak ministerstvům a dalším vládním institucím vlády nepřiteče původně plánovaných 1122 miliard korun, ale 1137 miliard.

Podle plánů ministerstva financí by měl být schodek rozpočtu v příštím roce 105 miliard korun a stejně tak i v letech 2015 a 2016. Pro letošní rok je schválen deficit 100 miliard korun.

Původní loňské plány MF při schvalování rozpočtu na letošní rok počítaly v roce 2014 se schodkem 85 miliard korun a v roce 2015 s 50 miliardami korun. Tehdy ale úřad počítal s plošným snižováním výdajů a lepším výkonem ekonomiky. Nyní naopak chce vláda výdaje zvýšit, aby podpořila ekonomický růst. Česko je v nejdelší recesi v novodobé historii.

Výdaje státu by tak měly podle návrhu stoupnout z už schválených 1,122 bilionu korun pro rok 2014 a z 1,146 bilionu korun pro rok 2015. "Zvýšení výdajů je směrováno do kapitol ministerstva dopravy, ministerstva zemědělství, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství, ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí," uvádí materiál.

Návrh zároveň upozorňuje, že deficit veřejných financí vláda udrží pro třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Plány kabinetu počítají příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP, v roce 2015 a 2016 s 2,8 procenta HDP. Dodržení tříprocentní hranice je nutné pro přijetí eura.

„Chceme hodně peněz dávat do přípravy staveb, na výkupy pozemků i samotnou realizaci,“ řekl HN ministr dopravy Zbyněk Stanjura. „Jsme teprve na začátku debaty, doufám, že se výdajové rámce navýší ještě více,“ dodal.

Jeho resort připravuje strategii rozvoje dopravy v Česku pro příštích sedm let. Koncem srpna by měla zamířit do vlády. „Předpokládám, že abychom to plnili, potřebujeme o něco vyšší částky, než byly na dopravní infrastrukturu určeny doposud,“ říká Stanjura.01 2

To, kam přesně budou peníze směřovat, je podle ekonomů klíčové pro úspěch celého plánu. „Jestli to opravdu vynaloží na podporu průmyslu a dlouhodobých projektů, je to jedině dobře,“ říká analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík. „Některé investice se mohou vyplatit, nesměly by se ale stavět hladové zdi. Je to kapka v moři, na druhou stranu každá troška může být dobrá,“ přidává se ekonom Jan Procházka.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová počítá s tím, že finance spolykají důchody a sociální dávky. Na ministerstvu školství být konkrétnější nechtěli. „V tuto chvíli jsme teprve na počátku jednání o rozpočtu na příští rok. Oblast školství ale dlouhodobě potřebuje finanční prostředky jako celek,“ uvedl jeho tiskový mluvčí.

Podle Zbyňka Frolíka, člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace, by ale měly výdaje směřovat tam, kde „budou využity nejefektivněji, kde budou podporovat kvalitu“.

„Na ministerstvu financí se ve spolupráci s obdobnými kruhy budou nyní intenzivně hledat nástroje, jak kvalitu lépe měřit. Na základě těchto kritérií půjdou zdroje nejlepším pracovištím,“ říká Frolík.

Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září a následně jej předložit Poslanecké sněmovně. Výdaje jednotlivých kapitol i parametry návrhu rozpočtu se mohou ještě na základě diskuzí mezi resorty a ministerstvem financí změnit.

Kam by mohly peníze směřovat? Co na navýšení vládních výdajů říkají experti? Přečtěte si ve čtvrtek v Hospodářských novinách.Čtěte více v Hospodářských novinách

Související