Uvolnění druhého pilíře zvýší jeho atraktivitu. Reforma ale doplácí na slabé promo

Penzijní společnosti investovaly desítky milionů korun do rozjezdu druhého pilíře penzijního systému. Další milionové sumy poslaly do reklamních kampaní. Jenže nic nepomáhá a zájem o druhý pilíř je mnohem slabší, než čekaly. A očekávaná doba návratnosti investic se dramaticky prodlužuje. Stát nyní zvažuje úpravy, které by měly nový systém spoření na stáří udělat zajímavějším.

Hlavní problém podle šéfů penzijních společností byl od spuštění druhého pilíře na začátku ledna ve slabé vládní a politické podpoře a chybějící propagaci. Naopak navrch získaly snadno protiargumenty a tvrzení opozice i její hrozby, že po nástupu k moci vláda sociální demokracie druhý pilíř zruší.  

Ačkoli se v posledních týdnech rozvířila debata, jaké změny by druhý pilíř potřeboval, aby byl zajímavější, možná by stačilo málo.

"Nejlepší změnou by byla změna postoje k reformám – technické úpravy samy o sobě nic nemusí znamenat," říká generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Tomáš Matoušek.

Zároveň ale další představitelé penzijních společností souhlasí, že některé současné podmínky oslabují atraktivitu druhého pilíře a změny by uvítali. 

"Jde například o pozitivní změny v podmínkách dědictví, možnost výplaty části naspořených prostředků i jednorázově atd. Zavedení některých změn by navíc nemuselo být nijak složité a náročné. Určitě by ke zlepšení obrazu o druhém pilíři přispěly," uvedl například Libor Novák z Allianz Penzijní společnosti. 

Vedle toho se podle Josefa Beneše z Raiffeisen Penzijní společnosti ukázalo, že reforma je nezbytná. Sám přitom navrhuje, aby zapojení do druhého pilíře bylo do budoucna povinné. 

"Další změna, která by tento produkt zatraktivnila, je vázat nárok na čerpání prostředků z 2. pilíře jen na podmínku dosažení určitého věku," doplnil Aleš Poklop, generální ředitel a předseda představenstva Česká spořitelna – Penzijní společnosti.

Řadu lidí zřejmě také odrazuje povinnost odvádět ze svého další dvě procenta na penzi. Podle Karla Svobody z ČSOB Penzijní společnosti by tak k zatraktivnění přispělo, kdyby si lidé k důchodovému pojistnému, které jim stát uvolní, nemuseli sami nic přidávat. 

S takovým návrhem souhlasí i Pavel Jirák, předseda představenstva KB Penzijní společnosti. Ten souhlasí také s automatickým vstupem do druhého pilíře. Lidi mladší 35 nebo 40 let by ale měli následně možnost vystoupit z tohoto penzijního systému. 

Z pohledu finančních poradců by pomohlo také zjednodušení administrativy. "Celý proces vstupu do druhého pilíře je velmi zdlouhavý, neustále nějaké maily, chození na poštu, komunikace s penzijní společností i úřady, je to pro klienty únavné," dodává Viola Baštýřová z Partners.