V letošním roce si Česko připomíná 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Bratři ze Soluně zde vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Položili tak základy slovanskému písemnictví a kultuře. František Čajka, odborník ze Slovanského ústavu Akademie věd, vysvětluje, čím vším bratři přispěli k rozvoji slovanského národa a jaký odkaz jejich díla se dochoval do současnosti.

Jaký význam má v současné době připomínat si příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu?

Těch důvodů je mnoho. Význam obou bratrů spočívá především v tom, že se pokusili o dílo, které do té doby nebylo učiněno. Předali Slovanům ve srozumitelné podobě část byzantské kultury a založili zde kulturní a písemnou tradici. Konstantin vytvořil zcela nové písmo a staroslověnštinu jako spisovný jazyk. Ta nahradila praslovanštinu, kterou Slované používali pouze v mluvené podobě.

Slované se písemnou fixací zařadili mezi národy, které měly Bibli ve vlastním jazyce.

V čem podle vás spočíval největší přínos jejich díla?

Nejpozoruhodnější na díle obou bratří je to, že byli rodilí Řekové, zároveň ale vyrůstali ve slovanském prostředí. Uměli tak velmi dobře jazyk tehdejších Slovanů, což jim umožnilo předat slovanskému národu alespoň část řecké kultury. Také bych rád podotkl, že v dějinách nemáme příliš takových kulturních vzedmutí, kdy se středoevropský prostor stal ideově a politicky zajímavým pro celou Evropu.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se