Z mapy jednotlivých okresů vyplývá, že nejhorší vzduch dlouhodobě dýchají podle očekávání lidé v oblastech s těžkým průmyslem, tedy na Karvinsku a v Ostravě. Oproti roku 1998 tam ale v poslední době některé ukazatele dokonce vzrostly.

Z hlediska dopadů na lidské zdraví mají, pokud jde o ovzduší, výrazný vliv hlavně prachové částice PM 10 a PM 2,5 a látka benzoapyren. Podle molekulárního epidemiologa Radima Šráma, který se vztahem kvality vzduchu a zdraví zabývá, došlo mezi lety 1998 a 2012 k celkovému zlepšení, dílčí hodnoty, jako právě PM 10, však spíše kolísají.

Podívejte se, jak se od roku 1998 vyvíjela kvalita ovzduší. Mapa ukazuje koncentraci částic PM 10.


"Prachové částice vznikají hlavně kvůli třem oblastem – topení v domácnostech, dopravě a průmyslu. Například v Praze převažuje doprava, většinu Česka trápí topeniště v kombinaci s dopravou. V Moravskoslezském kraji je podíl průmyslu výraznější, někde až padesátiprocentní, v ostravských Radvanicích má podíl až 90 procent," vysvětlil Šrám.

Pro srovnání proměny znečištění v regionech jsme zvolili koncentraci PM 10, tedy částic prachu o velikosti 10 mikrometrů. Průměrná roční hodnota by podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) neměla ročně přesáhnout 20 mikrogramů.

Konkrétně v Karviné ale byla v roce 1998 průměrná roční hodnota tohoto parametru 33,5. V roce 2006 to ale bylo dokonce 57,84 a loni o něco méně, 48,8.

O své zdraví se naopak nemusí příliš obávat obyvatelé například Chebu a Chrudimi, kde se hodnoty stabilně pohybují kolem 18 mikrogramů.

Na vývoj koncentrace polétavého prachu se můžete podívat v následujících grafech. Hodnoty částic PM 10 jsou uvedeny v µg na m3, okresy jsou seřazeny dle abecedy.


Podíl prachových částic z topení se podle Šráma v posledních letech zvýšil, protože se lidé vracejí k uhlí. "U lokálního topení sledujeme od roku 2003 zhoršení kvůli růstu cen energií, lidé přecházejí zpět na tuhá paliva a pálí i odpadky," dodává vědec z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Specifickou záležitostí jsou smogové kalamity, které ale souvisí hlavně s počasím a se znečištěním vzduchu jen nepřímo. Podle vědce proto nelze říct, že by v posledních letech smogu přibývalo či ubývalo.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.