Věra Stejskalová (74)

- Mnoho let pracovala jako nutriční terapeutka v pražské Thomayerově nemocnici.

- V současné době se věnuje poradenství jako registrovaná nutriční terapeutka.

- Píše odborné články, je autorkou či spoluautorkou knih o významu výživy.

Výzkum, který před dvěma lety prováděl ve Velké Británii National Health Service mezi lidmi z podnikatelské sféry a úředníky, ukázal, že navzdory přesvědčení většiny oslovených, že pijí dostatečně, doporučené množství tekutin přijímala jen čtyři procenta respondentů.

"Podobná situace panuje i v rámci České republiky. Pitný režim nedodržujeme co do množství, ani kvality," říká nutriční terapeutka Věra Stejskalová. "Největší problém s dodržováním pitného režimu mají pracovně přetížení lidé, jejichž jediným nápojem během dne bývá několik hrnečků černé kávy."

Kolik tekutin by měl dospělý člověk vypít během dne?

Obecně se dá říci, že dostatečný příjem tekutin znamená pro dospělého člověka dva až tři litry tekutin denně. Potřebu zvyšuje horko a vlhko, průjmy, zvracení, vysoký krevní tlak, neléčená cukrovka, těžká tělesná práce a sport. Lidé s vyšší hmotností ztrácejí více vody pocením, a proto je jejich potřeba tekutin vyšší. V případě větší ztráty vody průjmem, zvracením a zvýšeným pocením je třeba doplnit i ztráty minerálních látek. Jde o sodík, draslík, hořčík, chloridy a další prvky.

Lze si nějak jednoduše určit, zda má člověk dostatečný příjem tekutin?

Jednoduchým testem je barva moči. Světlá moč svědčí o dostatečném příjmu tekutin.

Jaké zdravotní komplikace nedostatek tekutin přináší?

Nejzávažnější jsou asi onemocnění ledvin, i jejich selhání a nádorové onemocnění souvisí s pitným režimem. Signály nedostatečné hydratace jsou bolesti hlavy, únava, slabost, podrážděnost, klesá fyzická a psychická výkonnost. Při chronickém nedostatku tekutin dochází k zahušťování tělesných tekutin, především krve. Může dojít i k poškození jater, zhoršuje se trávení, toxické látky se hromadí v těle, zhoršuje se stav kůže.

Existuje nějaký mýtus, kterého se lidé zbytečně drží?

Traduje se, že pocit žízně je spolehlivým ukazatelem potřeby tekutin. Mozek ale po čase přestává signál potřeby vysílat v případě, když na něj člověk nereaguje. Při dodržování správného a pravidelného pitného režimu by člověk neměl mít žízeň téměř nikdy. Ta nás totiž přepadá, až když ztráta tekutin v těle dosahuje zhruba dvou procent tělesné hmotnosti. Může se to zdát jako zanedbatelné číslo, ale představuje ztrátu 20 procent výkonu.

Čím lze nejúčinněji zahánět žízeň?

Ideálním nápojem je kvalitní pitná voda. Má být 8 až 10 °C teplá. Žízeň dobře zahání slabý zelený či ovocný čaj. Colové nápoje a černý čaj obsahují kofein, který ve větším množství může způsobit hyperaktivitu, neklid, nepozornost a úzkost. Tekutiny s obsahem kysličníku uhličitého sice rychle tlumí žízeň, ale lidé vypijí méně, než potřebují.

Jak je to s minerálními vodami?

Tyto vody mohou obsahovat větší množství minerálních látek, proto je třeba znát jejich složení. Je dobré vybírat slabě mineralizující. Pramenité vody jsou čerpány z přírodních podzemních zdrojů a mají nízký obsah minerálních látek. Jsou vhodné k dlouhodobému pití.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se