Bývalá první dáma Livia Klausová se nejspíš stane velvyslankyní na Slovensku. Podle všeho to pro ni může být poslední příležitostí vystoupit ze stínu svého manžela, exprezidenta a spoluzakladatele ODS Václava Klause.

Během života po jeho boku totiž neměla příliš možností k seberealizaci. A když dala bývalá ekonomická vědkyně najevo veřejně svůj názor, šlo téměř vždy o věci spojené s jejím mužem, třeba když po "sarajevském atentátu" přečetla dopis napsaný synem Janem. Nebo jen tlumočila Klausovy názory, jako tomu bylo v případě podpory Miloše Zemana v prezidentské volbě.

Lidé z jejího okolí ale hodnotí Klausovou pozitivně. "Livie Klausová zvládala úlohu první dámy výtečně. Přicházela do ní také mimořádně dobře vybavená, nejen vzděláním i jazykovými znalostmi, ale hlavně zkušenostmi a kontakty manželky předsedy vlády i předsedy Poslanecké sněmovny. K řadě věcí mohla přistupovat svobodně se znalostí věci, nemusela se nic nového učit," zhodnotila její účinkování na Hradě Libuše Benešová, jedna z nejbližších postav z Klausova okolí z dob jeho stranického předsednictví a následně šéfka archivu prezidentovy kanceláře.

Hradba mlčení

Sama Klausová žádosti o rozhovor odmítá. A mlčenlivostí zavázala i pracovníky Nadace Livie a Václava Klausových, kteří odkazují jen na informace uvedené na nadačním webu. O jejím soukromém životě se tam ale návštěvník mnoho nedozví, přečte si vlastně jen o jejích hlavních zálibách - baletu a úpravách interiérů a zahrad.

Zmíněná je i dřívější účast v dozorčích radách České spořitelny a ČEZ. Druhá firma přitom zůstává spojena s celou rodinou Klausových, mladší syn Jan v ní přímo pracuje, ředitel gymnázia PORG Václav zase získal od bývalého šéfa ČEZ Martina Romana stomilionový dar.

Amnestie Václava Klause zatím zastavila trestní stíhání 904 obviněných - čtěte ZDE

Kohout otevírá cesty k rošádám velvyslanců. Schwarzenbergovi lidé mají smůlu - čtěte ZDE

Téma Klausová je téměř tabu i v diplomatických kruzích a mezi jejími bývalými spolupracovníky. Drtivá většina lidí, kteří se v průběhu let pohybovali v její blízkosti, o ní v zásadě hovořit nechtějí. A to ani pod podmínkou anonymity. Shodují se však na tom, že jde o osobitou ženu s nelehkým životem, která se s ním pere po svém.

Pikantní historku z doby, kdy byla první dámou, zveřejnil před dvěma lety obyvatel dětského domova a redaktor časopisu Zámeček Gracián Svačina, který začal později s IHNED.cz spolupracovat.

O její návštěvě napsal reportáž, v níž podrobně vylíčil přípravy, které předcházely návštěvě manželky prezidenta. Děti dostaly za úkol vymýšlet "vhodné" otázky a podle Svačiny musely dokonce zametat trávník. Text však měl trpkou dohru, časopis poté nedostal od nadace manželů Klausových každoroční příspěvek s tím, že tentokrát přišla řada na jiné. Nicméně autor textu je přesvědčen, že šlo o určitou formu msty.

Může to skončit trapasem, tvrdí odborníci

Podle Benešové však stejně dobře jako roli první dámy zvládne i post velvyslankyně, mimo jiné proto, že "má dobré vztahy se současným prezidentem". Navíc coby absolventka VŠE působila do roku 1993 jako vědecká pracovnice Ekonomického ústavu ČSAV. Část lidí z diplomacie si ale nemyslí, že by to mohlo stačit.

"Ve funkci velvyslance nejde samozřejmě jen o znalost protokolu, ale o řadu dovedností a rutinních činností, které by se měla učit i paní Klausová, a obávám se, že tuto fázi přeskočí, čímž hrozí riziko chyb a trapasů. Samostatnou kapitolou pak je bezpečnostní prověrka, k jejímuž vydání by měl NBÚ prověřovat veškeré majetkové poměry nejen dotyčné kandidátky, ale také příslušníků její rodiny. Dost silně se obávám, že i tato podmínka nebude dodržena," řekl jeden z nich.

A podobně to vidí i slovenský politolog Miroslav Kusý, podle něhož jde o riskantní tah. "Začínat postem velvyslankyně by bylo nešťastné pro ni i pro Slovensko. Pro Klausovou proto, že se stane nováčkem na významném postu, přičemž se může snadno ztrapnit. Pro Slovensko proto, že si v této funkci zaslouží zkušeného diplomata a osobnost kulturně-politického života, která bude funkci plnohodnotně vykonávat," myslí si Kusý.

Klausová by ale mohla mít výhodu v tom, že mluví slovensky. Rodačka z Bratislavy se nicméně musela relativně nedávno vypořádat také s nepříjemným zjištěním Lidových novin, že její otec Štefan Miština vedl za druhé světové války cenzurní úřad Tisova fašistického režimu a podílel se i na perzekuci Židů.

Prostřednictvím své tajemnice k tomu tehdy Klausová uvedla: "Táta mi umřel v roce 1955, když mi bylo patnáct let. Nikdy jsme se o ničem takovém nebavili, nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela."

Útok na Schwarzenberga

Před prezidentskými volbami se přitom v podobném duchu spolu se synem Václavem opřela do manželky Karla Schwarzenberga. Ředitel gymnázia PORG zmiňoval nacistickou minulost jejího otce a Klausová zase kritizovala fakt, že neumí příliš dobře česky.

Ale i tehdy spíše jen hájila názor svého manžela, který prohlásil, že v případě vítězství Zemanova soupeře bude uvažovat o emigraci. Nyní tak bude mít na postu velvyslankyně šanci dokázat, že umí vystupovat i sama za sebe.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.