Inženýři netáhnou. Technické fakulty v Česku mají ještě v srpnu stovky volných míst

Ještě během srpna přijímají některé fakulty vysokých škol studenty. Druhá kola přijímaček otevřely především technické studijní obory, které se s nezájmem studentů potýkají dlouhodobě. Trpí tím hlavně firmy a průmysl, který tvoří třetinu českého HDP a nové odborníky nutně potřebuje. Vlastimil Růžička, bývalý rektor Vysoké školy chemicko-technologické, který nyní stojí v čele vznikajícího laserového vědeckého centra ELI, za jeden z důvodů nezájmu studentů o technické obory považuje i nedostatečné ohodnocení.

HN: Proč se stále nedaří zvrátit trend, kdy se na technické obory hlásí málo zájemců a vysoké školy pak musí vypisovat druhá kola přijímacího řízení?

Studium technických oborů je obtížné a časově náročné. Znám to z vlastní zkušenosti. Jedna dcera studovala humanitní obor, druhá techniku. Ta, která studovala humanitní obor, strávila ve škole o polovinu času méně než druhá. Celkově došlo k odklonu zájmu o matematiku. Ta byla navíc vyloučena ze seznamu povinných maturitních předmětů a to je další faktor, který přispívá k tomu, aby nebyl dostatečný počet zájemců technických oborů.

HN: Jaká opatření jsou podle vás možná pro nápravu tohoto stavu?

Zaprvé by mohl jednat stát. Je potřeba navrhnout aktivity které by přispěly k podpoře studia technických oborů. Ze své zkušenosti vím, že to není vůbec jednoduchá záležitost a že na výsledky nejrůznějších podpůrných projektů se musí dlouho čekat. Za situace, kdy se ministři školství střídají jako na běžícím páse, je to ještě těžší. Od roku 2008 se tu vystřídalo pět ministrů a za těchto podmínek se dá velice obtížně dělat nějaká koncepční činnost.

HN: Měl by nějak pomáhat průmysl?

Protože právě průmysl nejvíc pociťuje nedostatek absolventů technických vysokých škol, tak by mohl udělat nějaká opatření ve shodě se státní správou. Nějaké pokusy byly, ale nebyly dostatečně úspěšné. Navíc musíme stále přesvědčovat veřejnost o tom, že absolventi technických oborů jsou potřební. Průmysl je motorem ekonomiky a jestliže nebude dostatečné množství budoucích kvalitních zaměstnanců průmyslu, tak lze těžko očekávat, že ekonomiku spasí absolventi humanitních a ekonomických oborů. To souvisí i s otázkou mezd. Ještě před třemi lety měli nejvyšší průměrné platy v republice zaměstnanci bankovního sektoru a dalších ekonomických oborů. Nikoliv absolventi technických oborů. Myslím, že od té doby se situace příliš nezměnila.

HN: Měl by stát místa na humanitních oborech omezovat?

Takhle direktivně od stolu to není možné. Říci, kolik studentů smí chodit na humanitní obory a technické nechat bez omezení, by se asi nesetkalo s dobrou odezvou. Ale myslím si, že některá mírnější opatření udělat šla. Technické obory by mohly být ještě více financovány než dnes.

HN: Má problémy s nedostatkem techniků i zbytek Evropy? Jak řeší problém tam?

Pravdou je, že ten problém není specificky český. Například na univerzitě ve francouzském Clermont-Ferrand, kam jsem jezdíval, to fungovalo tak, že významné průmyslové podniky z oboru chemie jako Total, Gaz de France podporovaly základní výzkum a formou stipendií i studium na technických vysokých školách. To je jeden z dobrých
příkladů.