Prezident Miloš Zeman má za sebou další viditelný úspěch. V ústavně-právním výboru Senátu se mu podařilo to, čeho jeho předchůdce Václav Klaus nedosáhl.

Prosadit, aby soudce Jan Sváček mohl obléknout talár svých kolegů u Ústavního soudu. Jeho nominaci schválilo pět senátorů, čtyři byli proti. Definitivně ale rozhodne až Senát.

"Pan prezident je přesvědčen, že (Sváček) splňuje odborné i morální požadavky na soudce Ústavního soudu," vysvětloval senátorům Zemanův kancléř Vratislav Mynář. Sváček má podle prezidenta rozsáhlé praktické zkušenosti z trestného a rodinného práva a je všeobecně uznávaný odbornou veřejností.

Zeman si je podle Mynáře vědom i toho, že senátoři Sváčka jako ústavního soudce už jednou odmítli. Jako argument uvedl, že nyní je situace v Senátu jiná, protože jeho členové jsou ze třetiny obměněni, a změnilo se i složení Ústavního soudu. 

Sám Sváček před senátory připustil, že není odborníkem na ústavní právo, ale je soudcem, který právo aplikuje. "Jednou za dva až tři týdny chodím do jednací síně," poznamenal.

 

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) opakovaný návrh označil za nevhodný a divil se, že Sváček druhou nabídku přijal. Znovu připomněl Sváčkovy vazby na kontroverzního podnikatele Tomáše Hrdličku nebo Pavla Němce.

"Odpovědi mě nepřesvědčily ani v jednom případě," dodal senátor.

Senátor ODS Jaroslav Kubera však Dienstbierova slova odmítl. "Když tu někdo řekne, že opakovaná kandidatura je špatná, tak je něco špatně," reagoval s tím, že je to naprosto normální. "Tato společnost se zřejmě zbláznila," dodal. 

Za Klause neprošel o dva hlasy

Předsedu pražského městského soudu Jana Sváčka na post ústavního soudce navrhl už Zemanův předchůdce Václav Klaus. Neuspěl, Sváčkovi v tajném hlasování ke jmenování scházely dva hlasy.

Druhý návrh na jmenování Sváčka obdržel Senát v polovině července. Prezident Zeman tím zákonodárce zaskočil. Sváček je totiž kontroverzní postava s vazbami třeba na vlivného pražského podnikatele a člena ODS Tomáše Hrdličku nebo na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Těsně před revolucí se navíc ucházel o členství v komunistické straně. To mu bylo uděleno v červnu 1989. Podle Petra Motyčky ze skupiny Pode Bal, která upozorňuje na veřejné činitele, kteří se angažovali v minulém režimu, a právničky a disidentky Hany Marvanové se navíc aktivně podílel na postihování odpůrců totalitního režimu za demonstrace nebo šíření nezávislé literatury.

Sváček tato nařčení popírá s tím, že jeho předchozí působení prověřovaly úřady už v roce 1990, při jmenování předsedou obvodního soudu. Ty tehdy prý žádné provinění neshledaly.

Zemanovi výměna soudců prochází

Prezident Miloš Zeman se krátce po svém zvolení okamžitě pustil do obměny Ústavního soudu, mnohým ze soudců totiž vypršel jejich mandát a hrozilo, že Ústavní soud bude paralyzován. To, že je připraven jmenovat do nejvýznamnější soudní instituce odborníky, sliboval Zeman už během své kandidatury.

Od nástupu Zemana do funkce jmenoval prezident pět nových ústavních soudců, jmenování dalších dvou a potvrzení Pavla Rychetského v čele instituce má v plánu ještě ve středu před polednem.

Sváček by měl podle Zemana nahradit v týmu ústavních soudců Dagmar Lastoveckou, někdejší senátorku ODS, která vedla ústavně-právní výbor horní komory. Do funkce ji jmenoval Václav Klaus v roce 2003.