Parlament ještě ve středu odpoledne ladil plán, jak prezidentovi znemožní, aby natahoval lhůty, než znovu pověří dalšího (nebo toho samého?) premiéra sestavením vlády. Ve čtvrtek se situace obrátila. Ve snaze využít nálady, která je rozpuštění sněmovny nakloněná, si teď poslanci přichystali past. Kdyby otáleli, mohly by v hlavách zákonodárců začít růst pochybnosti. Jenže teď potřebují, aby jim prezident Miloš Zeman dal čas na schválení důležitých zákonů a pár dnů počkal, než konec sněmovny formálně naplní.

A stejně se desítky norem nestihnou projednat – ty, které jsou teprve v prvním či druhém čtení. V ohrožení jsou zákony, rozpočet i evropské dotace.

Riziko se týká například prováděcích norem občanského zákoníku, bez kterých by od ledna nastal chaos v obchodních i společenských vztazích. „Bude na dohodě předsedkyně sněmovny, šéfa Senátu a prezidenta, aby zákony, které nemají dokončený legislativní proces, nespadly s koncem sněmovny pod stůl,“ shrnul Petr Gazdík, předseda poslanců TOP 09.

Co vše je ohroženo rozpuštěním sněmovny? Podívejte se zde:

Problém číslo jedna: Rozpočet

Aktuální politické dění výrazně zvýšilo riziko, že sněmovna nestihne schválit rozpočet na příští rok a země se bude řídit pravidly rozpočtového provizoria. Každý měsíc – až do schválení nového rozpočtu – by se tak mohla ze státní kasy utratit maximálně dvanáctina rozpočtu letošního, a to ještě jen na mandatorní výdaje, tedy především na důchody, sociální dávky a na výdaje nutné na chod státu.

Na investice, třeba do dopravy, by nemohla jít ani koruna. Chyběly by prostředky na spolufinancování projektů placených z evropských fondů a EU by nám při provizorním hospodaření ani žádné peníze neposlala. Místo „proinvestování se k růstu“ by přišlo přiškrcení.

Minulou středu ministři přinesli své rozpočtové požadavky ministru financí Fischerovi. Ten by měl do konce srpna kompletní návrh předložit vládě, poté zamíří do sněmovny. Pokud ta jej nestihne přijmout ve stávajícím složení, bude se muset celý proces opakovat s novou vládou a novou sněmovnou. Předčasné volby ale budou nejspíš až v říjnu, další čas zabere jmenování premiéra a sestavování nového kabinetu.

Ministerstvo financí nicméně zůstává v klidu. „Na státním rozpočtu se dál pracuje. Mělo by se to stihnout i v případě, že jej bude schvalovat až sněmovna v novém složení na podzim,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek. Podle něj nebude mít nová vláda přílišný prostor na jeho předělávání. „Osmdesát procent tvoří mandatorní výdaje,“ dodává.

Nebylo by to poprvé, kdy by se rozpočet řešil na poslední chvíli. Miroslav Topolánek jej v roce 2008 prosadil až v prosinci. V letech 1999 a 2000 za vlády Miloše Zemana dokonce přišlo ke slovu provizorium.

Dvacet zákonů během jednoho dne

Sněmovna kvůli některým normám zařadila nejvyšší rychlost a jen během čtvrtka zvládla dvacítku zákonů. Například doprovodné zákony k novému občanskému kodexu. Ten má začít platit od ledna, ale aby vše fungovalo, muselo se schválit zhruba 70 navazujících norem. Teď je otázka, jak se k novelám bývalé koalice postaví oranžový Senát.

Sněmovna také odhlasovala definitivní konec projektu sKaret, přes které si lidé měli vybírat sociální dávky a podpory z bankomatů či konta. Ministerstvo práce už ukončení projektu chystá, ale aby norma začala platit, musí ještě projít Senátem a musí ji podepsat prezident.

Poslanci poslali do Senátu i daňové změny – osvobození dividendy od daně z příjmu, umožnění firmám využít zrychlených odpisů na nákup některého zařízení, například aut, nebo zvýšení limitu pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely a další. Koaliční daňový balíček ale kritizovala ČSSD, která Senát ovládá.

Hladce by naopak měl projít Senátem soubor protimetylových opatření, který má zabránit opakování otrav závadným alkoholem. Zavádí např. omezení maximální velikosti balení, kauci pro výrobce i prodejce lihovin a další. Na nutnosti opatření se shodovali politici napříč stranami.

Na tahu opět Zeman

Rychlé schválení ve sněmovně ale vůbec neznamená, že normy platí. Musí ještě do Senátu a pro podpis k prezidentovi.

Pokud oranžový Senát návrhy vrátí, čeká je stejný osud jako ty, které se už na program nedostanou. A ve chvíli, kdy skončí sněmovna, se už Senát jejími zákony ani nemůže zabývat. Horní komora má řádnou schůzi naplánovanou až na podzim. Musí se tedy mimořádně sejít a důležité předpisy odhlasovat.

Na tahu je teď opět hlavně Miloš Zeman. Pokud se sněmovna skutečně rozpustí, bude to on, kdo rozhodne, kdy se tak skutečně stane a jestli dá zákonodárcům čas na schválení norem, nebo uspíší předčasné volby. Jeho kancléř Vratislav Mynář v rozhovoru pro HN uvedl, že prezident nebude lhůty zdržovat.

Sám Zeman při tradiční sobotní pouti na Sněžce prohlásil, že nemá důvod zbytečně rozhodnutí o rozpuštění sněmovny odkládat. Se zástupci parlamentu se hodlá sejít a poslechnout si jejich návrhy.

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.