Za účast v rajčatové bitvě se letos poprvé platilo. I tak fiesta přilákala tisíce návštěvníků

Celkem 20 tisíc lidí se ve středu utkalo v proslulé rajčatové bitvě Tomatina ve městečku Buñol na východ od Valencie. Letos je ale čekala změna - vůbec poprvé v téměř šedesátileté historii rajčatového souboje museli návštěvníci ze zahraničí a z jiných španělských měst za svoji účast zaplatit.

Organizátoři prodali na 15 tisíc lístků za základní cenu 10 eur (zhruba 257 korun). Zájemci, kteří se ale chtěli svézt na jednom ze šesti nákladních aut, která rajčata přivážela, zaplatili až 750 eur. Zbytek, tedy pět tisíc lístků, pak dostali obyvatelé Buñolu zdarma.

Zástupci města tvrdí, že tímto způsobem chtějí omezit počet návštěvníků, kteří za rajčatovou bitvou jezdí. V minulých letech se jich do úzkých uliček Buñolu namačkalo až kolem 45 tisíc. Současně ale ani nezastírají, že si chtějí prodejem lístků vylepšit i městskou kasu.

„Hodně rajčat a žádné problémy se vstupenkami,“ komentoval souboj Rafael Pérez, radní Buñolu.

Letos se na bitku spotřebovalo 130 tun rajčat. „Tomatina nás stojí zhruba 150 tisíc euro, takže s novými vstupenkami víceméně pokryjeme naše náklady,“ dodal Pérez. Ten podobně jako zástupci dalších měst přiznal, že konání podobných festivalů bylo snazší v době stavebního boomu, kdy do měst plynuly výběry z daně z nemovitosti.

„Máme ale dluhy jen jeden milion eur, zatímco náš roční rozpočet dosahuje osmi milionů eur. To je mnohem lepší poměr, než jaký mají okolní vesnice. Mohli bychom financovat Tomatinu i bez lístků,“ vysvětlil Pérez britskému deníku Financial Times.

Podobné lokální fiesty, jako je zmíněná Tomatina nebo například známý běh s býky v Pamploně, přilákají každý rok i do menších měst ve Španělsku tisíce turistů, a to jak ze zahraničí, tak i ze Španělska. A ti se stále častěji neubytovávají v hotelích nebo hostelích ve městech, ale sahají často po levnější alternativě. A to jsou „casas rurales“, tedy domy na venkově. V období od ledna do června počet přenocování v těchto zařízeních meziročně vzrostl o 2,3 procenta na 550 tisíc, uvádí španělský statistický úřad INE. Celkem do nich zavítalo na 229 tisíc lidí, z toho 184 tisíc bylo Španělů.

Příjmy z pronájmu venkovských usedlostí jsou pro rodinné finance Španělů, zasažené vysokou nezaměstnaností kolem 26 procent, vítanou vzpruhou. Ti často díky poptávce opravují i starší domy, které pak nabízejí turistům, popisuje deník El Mundo. Domy na venkově Španělé nabízejí zejména na internetu, kde se dají najít i nabídky ze zapadlejších koutů třeba Pyrenejí.

„Pokrytí internetem a nové technologie dorazily do všech míst,“ řekl Jesús Marco Lucía ze Španělské asociace venkovského cestovního ruchu.

Další alternativou k tradičnímu španělskému „sol y playa“, tedy slunci a plážím, je i vinařský cestovní ruch. Loni do španělských sklípků zavítalo na 1,4 milionu zahraničních turistů. Mezi nejoblíbenější destinace v tomto ohledu patří Andalusie a Katalánsko.