Koncernové jednání - ovládání

Od 1. ledna 2014, kdy nabude účinnosti zákon o obchodních korporacích, začne platit i nová úprava koncernového práva, které se zabývá podnikatelskými seskupeními. Úpravu koncernového práva najdeme hned v první hlavě zákona o obchodních korporacích a vztahuje se na všechny druhy obchodních korporací, které nový zákon o obchodních korporacích upravuje.

Co je to podnikatelské seskupení zákon sice nedefinuje, ale z kontextu to vyplývá. Pod tímto pojmem se skrývá seskupení právně samostatných obchodních korporací, které jsou spojeny vztahy ovládání. V podobě koncernu tvoří podnikatelské seskupení jeden celek.

Nová právní úprava je ke správě koncernů poněkud vstřícnější než ta předchozí. Chápe, že co není dobré pro jednu z ovládaných společností, může být dobré pro koncern jako celek nebo jinou z koncernových společností, a že to k životu koncernů prostě jaksi patří.

A pokud vše funguje řádně, případná újma bude nakonec v rámci koncernu stejně v rozumné lhůtě nějakým způsobem přiměřeně vyrovnána.

Jak vyplývá i z důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích, podnikatelské seskupení je prostě ekonomická realita, kterou právo sice může regulovat, nikoliv však zakazovat. Zákon však musí nějakým způsobem reagovat i na negativní následky, které to s sebou nese.

Ovládání

Ovládání je v zákoně o obchodních korporacích definováno jako vztah, v němž ovládající osoba může v ovládané osobě uplatňovat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Vztah ovládání je tedy mocenský potenciál ovládající osoby v ovládané osobě.

Nic však neříká o tom, zda tento potenciál je ovládající osobou skutečně využíván. Je-li využit, hovoří zákon o obchodních korporacích buď o ovlivnění, nebo v případě existence jednotného řízení pak o koncernu. Zákon tedy vychází z dvoustupňového režimu ovládaní – ovlivnění a koncernu.

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že ovládající osobou bude vždy osoba řídící koncern a většinový společník.

Dále stanoví, že ovládající osobou bude zpravidla též osoba, která naplní jednu nebo více podmínek uvedených v ustanovení § 75 zákona o obchodních korporacích, mezi které patří mimo jiné možnost jmenovat nebo odvolat většinu osob tvořících statutární nebo kontrolní orgán společnosti, anebo dispozice s podílem na hlasovacích právech o velikosti alespoň 40 procent všech hlasů v obchodní korporaci, pokud tedy někdo jiný nenakládá s vyšším podílem.

Přidává se též jedna novinka, která nemá v současném obchodním zákoníku obdobu, a to, že se má za to, že ovládající osobou je také ten, kdo získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 procent všech hlasů v obchodní korporaci a poslední tři po sobě jdoucí jednání valné hromady představuje tento podíl více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

Ovlivnění

Pojem ovlivnění obchodní zákoník nezná. Zákon o obchodních korporacích ho definuje jako situaci, kdy někdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (vlivná osoba) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování jiné obchodní korporace (ovlivněná osoba) k její újmě.

Na rozdíl od ovládání jde tedy již o konkrétní zásah, přičemž ovlivnění může být zřejmě i jednorázovým zásahem.

Zákon detailně nespecifikuje, jakými všemi způsoby, respektive prostředky může k ovlivnění dojít. Vlivnou osobou se rozumí každý, kdo má vliv - většinový společník, věřitel, anebo i příbuzný člena statutárního orgánu.

Poměrně častým a obvyklým uplatňováním vlivu jsou také takzvané dvojité mandáty, kdy statutární orgán ovlivněné osoby je současně statutárním orgánem vlivné osoby. Vlivnou osobou však může být i osoba, která může mít vliv na setrvání statutárního orgánu ovlivněné osoby v jeho funkci.

Platí povinnost újmu nahradit

Každý, kdo ovlivní obchodní korporaci k její újmě, má povinnost tuto újmu nahradit, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.

Pokud nebude újma uhrazena do konce účetního období, v němž vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, má vlivná osoba povinnost nahradit újmu i společníkům ovlivněné osoby.

Vlivná osoba dokonce ručí věřitelům ovlivněné společnosti za splnění těch dluhů, které ovlivněná osoba zcela nebo zčásti v důsledku ovlivnění nemohla uhradit.

Tím výčet sankcí však nekončí. Důsledky to může přinést nejenom ovlivněné a vlivné osobě, ale i členům jejich orgánů, a to v případě, že ovlivněná osoba skončí v insolvenci. Jak je vidět, negativní důsledky ovlivnění stíhá nový obchodní zákoník poměrně razantně.

Koncern

Zákon o obchodních korporacích koncern definuje jako jednu nebo více osob podrobených jednotnému řízení jiné osoby.

Existenci koncernu budou jeho členové povinni bez zbytečného odkladu uveřejnit na svých internetových stránkách.

V případě újmy způsobené ovlivněné osobě v zájmu koncernu nebo jiné koncernové společnosti neplatí tak tvrdá ustanovení jako v případě ovládání bez existence koncernu, pokud tedy v důsledku ovlivnění nedojde k úpadku ovlivněné osoby.

Postačí, když bude újma v rámci koncernu v přiměřené době vyrovnána, přičemž nemusí jít rovnou o finanční vyrovnání, postačí i poskytnutí jiných prokazatelných výhod či adekvátního protiplnění.

Nová úprava koncernového práva se zdá být přehlednější. Není sporu, na jaké typy obchodních korporací se má vztahovat. Dochází také ke zpřesnění sankcí, které nastupují v případě prosazení vlivu k újmě ovládané osoby.

Pozitivně lze hodnotit, že koncernům, které splní svoji informační povinnost na svých internetových stránkách, se poskytuje mnohem větší prostor, jak se sankcím vyhnout. Až praxe ale ukáže, zda se vstupem nového zákona o obchodních korporacích dojde po praktické stránce v oblasti koncernů k výrazným změnám.

Tento článek vznikl ve spolupráci s odborným měsíčníkem