Za údajnou korupci při pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu nikdo obviněn nebude. Detektivové z protikorupční policie po více než tříletém prověřování případ znovu odložili.

"Dospěli k závěru, že nejde o podezření z trestného činu," řekl mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Podle něho kriminalisté kauzu prověřovali pro podezření z trestných činů podplácení a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Vrchní státní zastupitelství v Praze bude rozhodnutí policie nyní přezkoumávat. Už před rokem nicméně pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová připustila, že vyšetřování Gripenů vyzní doztracena.

"Nevidím moc velký prostor pro to, aby se objevil nějaký nový důkaz, který by tu kauzu zvrátil. Souvisí to s tím, že zejména v zahraničí, ve všech zemích, kde se to prověřovalo, byla ta kauza v trestní rovině uzavřena. Ty státy už nemají zájem dál spolupracovat a předávat nám informace," uvedla žalobkyně loni v listopadu pro server iDNES.cz

Detektivové se případem zabývali od roku 2002 již potřetí, vždy ho však nakonec odložili.

"Naposledy bylo prověřování obnoveno v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství," dodal Ibehej.

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.

Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Místo nákupu pronájem

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo Gripeny: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka Gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21. Nyní chce Česko pronájem letadel o 14 let prodloužit.

Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech Gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.

Související