Ministerstvo vnitra navrhlo vládě zákonné opatření, podle kterého by byl celý areál Pražského hradu vyňat z církevních restitucí. Zdůvodnilo to tím, že Arcibiskupství pražské v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě.

Konkrétně Arcibiskupství požádalo o nemovitosti v ulici Vikářská, o dům ve Zlaté uličce, věž Mihulka a kostel Všech Svatých přiléhající ke Starému Královskému paláci, včetně pozemku.

Pokud vláda opatření předloží, musela by jej schválit horní komora a v ní by určitě podporu mělo, řekl Petr Vícha předseda senátorů ČSSD, která má v Senátu většinu. To potvrdil i předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. "Pokud tady bude nějaká legislativní možnost, jak zabránit tomu, aby církevní restituce dopadly na areál Pražského hradu, tak určitě sociální demokracie bude hledat cestu, jak takové záměry podpořit," prohlásil.

Pouhých šest dnů do voleb ale není možné, aby Senát stihl zákonné opatření schválit. Návrh by navíc musel ještě projít novou sněmovnou, kterou sestaví vláda po volbách, upozornil politolog Lubomír Kopeček.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce o návrhu zákonného opatření jednat s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem, sdělil mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora.

 

 

Ministerstvo nutnost přijetí zákonného opatření, jehož text je k dispozici na vládním webu (text návrhu) v Knihovně připravované legislativy, zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky". "Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány," uvedlo vnitro.

Mluvčí pražského arcibiskupství ale uvedl, že v memorandu z roku 2010 se tehdejší prezident Václav Klaus a arcibiskup pražský shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě neexistovalo závazné majetkové vypořádání státu a katolické církve. "Pražský arcibiskup se tehdy proto zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu," uvedl Pištora.

Upozornil také, že premiér Rusnok už jeden nápad s návrhem zákonného opatření ohledně zákona o majetkovém narovnání odmítl s tím, že zákon je účinný a jedná se o téma, které rozhodně nemůže řešit vláda v demisi. "Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání nejsou v době předvolebního boje ojedinělé. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze," dodal mluvčí arcibiskupství.

Senát by podle Víchy mohl opatření projednávat na schůzi, která už byla svolána na 30. října kvůli volbě Radovana Suchánka ústavním soudcem. Schůze se ale uskuteční až po zvolení nové Sněmovny a bylo kvůli tomu třeba ověřit, zda by Senát ještě mohl zákonná opatření schvalovat. Vnitro k tomu v návrhu opatření uvedlo, že Senát tuto pravomoc má až do ustavující schůze nové Sněmovny, která má být na konci listopadu.

Související