Církevní restituce se staly hlavním tématem předvolební kampaně levicově zaměřených stran. Týden před jejich konáním se objevila zpráva, že pražské arcibiskupství požádalo o vrácení několika domů a pozemků v areálu Pražského hradu.

Ministr vnitra v demisi a lídr zemanovců v Moravskoslezském kraji Martin Pecina proto nechal vypracovat návrh, aby byl areál Hradu z církevních restitucí vyjmut. Vnitro tvrdí, že tak učinilo poté, co pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo v srpnu o vrácení nemovitostí.

Premiér Jiří Rusnok se proto v pondělí sešel s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Po společné schůzce Duka novinářům sdělil, že budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, zůstanou církevní. Objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu pak zůstanou státu.

Podle kardinála to vyplynulo už z dřívějších jednání s prezidentem Milošem Zemanem i jeho předchůdcem Václavem Klausem. Duka také sdělil, že ministr Pecina neměl o situaci dostatečné informace.

Ve stejném duchu se vyjádřil také premiér Jiří Rusnok. Situace prý podle něj není rozhodně tak naléhavá.

"Rozhodně nemíním tuto věc řešit teď narychlo zákonným opatřením," řekl Rusnok v Českém Rozhlase. "Pokud někdo měl problém s touto záležitostí ve vztahu k platnému a účinnému zákonu, tak bylo dost času to řešit v předchozích měsících, a podle mého názoru bude dost času to řešit i po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna," dodal.

Církev: Jde jen o potvrzení současného stavu

Ministerstvo nutnost přijetí zákonného opatření zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu, "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů, lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky".

Pražské arcibiskupství však odmítá, že by chtělo nabýt majetek zpátky proto, aby bránilo výkonu prezidentské funkce. A i ono odkazuje na dohodu z roku 2010 a novou dohodu s prezidentem Milošem Zemanem.

"V roce 2010, kdy neexistoval zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, se Kapitula dohodla se Správou Pražského hradu, že bude využívat některé z domů v majetku státu, protože stát ke své práci zase využíval bývalé církevní budovy. Příkladem je třeba objekt, v němž sídlí Hradní policie," vysvětluje ředitel odboru vnějších vztahů pražského arcibiskupství Milan Badal.

Nyní církev v restitucích o svůj majetek požádala, aby se podle něj mohla směna uskutečnit i formálně. Aby se tak mohlo stát, musí podle Badala církev majetek nejprve získat. "Předpokládám, že dvě třetiny objektů nadále zůstanou Hradu, dva domy vyměníme a v jednom patrně zřídíme společně s Národní galerií muzeum středověkého umění," dodal s tím, že Hradní policie určitě o svůj dům  nepřijde.

Církevní restituce se staly prohlášením kardinála Dominika Duky k volbám do Poslanecké sněmovny. V něm říká, že církvi nejde o převzetí cizího ani společného majetku, nýbrž o to, aby mohla spravovat majetek, který jí náleží, aby kněží nemuseli být placeni státem a jako státní zaměstnanci museli plnit příkazy jakékoliv vlády a pro ideovou neposlušnost mohli být kdykoliv propuštěni.

"Způsob, jakým je otázka církevních restitucí využívána v předvolení kampani, považuji za útok na právní řád a pohrdání zákonem, který odhlasoval demokraticky zvolený parlament, schválil Ústavní soud a vešel v platnost," píše Duka.

V Pastýřském listě, který v neděli zaslal kněžím a řádovým sestrám, vyzval všechny voliče, aby šli k volbám a vyjádřili svůj názor.

Související