Prezident Miloš Zeman měl 28. října na Pražském hradě posmrtně vyznamenat také jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jiřího Hájka. Ten ale státní vyznamenání in memoriam nakonec nezískal. Jeho syn Jan se totiž slavnostního večera ve Vladislavském sále odmítl zúčastnit.

Vyplývá to z informací serveru Revolver Revue, které Jan Hájek potvrdil.

Mluvčí prezidenta Hana Burianová sdělila, že informace k této záležitosti teprve zjišťuje a mít je bude zřejmě v pátek.

Jan Hájek na serveru uvedl, že jeho účast na slavnostním aktu mu nepřipadala vhodná vzhledem k současným aktivitám prezidenta republiky.

"Miloš Zeman užívá všechny síly, aby zesměšnil nebo podrazil konkurenční politické síly a své osobní protivníky. Při tom se neštítí špinavostí, intrik a lží. Jeho chování má psychopatické rysy," cituje Revolver Revue Hájka.

Kanceláře prezidenta republiky se prý Hájek zeptal, zda je možný alternativní způsob doručení vyznamenání, a zmínil, že jeho přítomnost snad není rozhodující, když vyznamenání má být uděleno posmrtně jeho otci.

"Na to mi ředitel protokolu odpověděl, že v takovém případě vyznamenání uděleno nebude. To je pozoruhodné: ocenění in memoriam tedy není udělováno na základě zásluh zesnulé osobnosti, ale na základě ochoty pozůstalých účastnit se předávacího aktu," uvedl Hájek.

Napsal ale, že ho mrzí, že zmařil práci a úsilí "mnoha lidí v dobré věci". Iniciativa, která vedla k navržení státního vyznamenání in memoriam pro Jiřího Hájka, vznikla podle jeho slov díky úsilí Hájkova přítele a jedné poslankyně.

"Když jsem se dozvěděl, že díky úsilí jednoho přítele mého otce a jedné poslankyně sněmovny vznikla iniciativa, která posléze vedla k navržení státního vyznamenání in memoriam pro Jiřího Hájka, byl jsem tím potěšen a dojat. V průběhu roku, jak jsem sledoval činnost Miloše Zemana v prezidentském úřadě, se však mé pocity postupně víc a víc měnily v obavu, že návrh bude přijat. Začátkem října jsem pak dostal dopis z Kanceláře prezidenta republiky, který obavu potvrdil," napsal Hájek.

Jiří Hájek byl československý politik, do roku 1970 člen KSČ. Na podzim 1968 byl zbaven všech funkcí poté, co jako ministr zahraničí ČSSR vystoupil v Radě bezpečnosti OSN proti srpnové okupaci země armádami Varšavské smlouvy. V roce 1977 patřil spolu s Václavem Havlem a Janem Patočkou k prvním mluvčím Charty 77.

První přímo zvolený prezident předával ve Vladislavském sále vyznamenání poprvé.

Převzít státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana odmítl i hudebník Vladimír Mišík. Vysvětlil to tím, že nesouhlasí s některými prezidentovými kroky.

Kvůli Zemanově postoji ke komunismu také letos prvně své kandidáty na ocenění nenavrhla Konfederace politických vězňů.

Řadě pozvaných potom vadil fakt, že se prezident rozhodl ocenit bývalého člena KSČ a šéfa slušovického zemědělského družstva Františka Čubu.