Organizovaný zločin ve státní správě se loni soustředil na ovlivňování zakázek na externí služby pro úřady. Vyplývá to z hodnotící zprávy za rok 2012, kterou zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS).

Za největší problém považuje sníženou funkčnost státní správy, neefektivitu při nakládání s veřejnými penězi, korupci či právě cílené obohacování organizovaných skupin při veřejných zakázkách.

Zatímco dříve šlo hlavně o tendry týkající se obchodní činnosti podniků, v poslední době se "upravené zakázky" často týkaly vnitřního provozu institucí, jako jsou dodávky technologií nebo právní služby.

BIS zároveň varuje, že vazby mezi podnikateli a komunálními politiky se dál prohlubují.

Ve státní správě se organizovaný zločin soustředí především na tzv. outsourcing služeb, který mnohdy provází protežování spřízněných firem, hlavně advokátních kanceláří. Stručně řečeno jde o záměrné a nadměrné využívání externích firem pro záležitosti, které jsou v působnosti veřejné správy.

Externí poradenství se kromě právních služeb týká také získávání dotací z evropských peněz, přičemž projekty se často uměle předražovaly.

Další oblastí bylo podle BIS vzdělávání úředníků veřejné správy soukromými firmami. "Běžnou praxí pak bylo vzdělávání zaměstnanců veřejné správy soukromou institucí prostřednictvím jiných zaměstnanců veřejné správy," píše BIS.

"Potenciální rizika korupčního jednání v této oblasti BIS identifikovala v okruhu společností spolupracujících s ministerstvem vnitra," dodali zpravodajci.

Systém zneužívají obecní i státní firmy

BIS také vidí problém v obecních společnostech s nejasnou vlastnickou strukturou. "Jedná se například o dopravní podniky, společnosti energetické či vodohospodářské, firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadu nebo krematoria," píše kontrarozvědka.

Podíl ve firmách prý často drží firmy s akciemi na majitele nebo sídlící v daňových rájích. "Skrytými spolumajiteli obecních společností tak mohou být i představitelé radnic, jejich příbuzní nebo jinak s nimi spřízněné osoby," dodává BIS.

Jako příklad uvádí Pražské služby, ve kterých téměř pětinový podíl akcií drží kyperská firma Soranus vlastněná neprůhlednou skupinou Natland Group Limited. Podobné subjekty prý lze najít v každém regionu, podle BIS jsou to "například Vodovody a kanalizace Hradec Králové, Teplárna České Budějovice, Vodovody a kanalizace Chrudim a další".

Problémy našli agenti BIS i ve státních firmách. Rozvědka upozorňuje na špatné informování dozorčích rad managementem státem ovládaných společností a "odkládání řešení problémů v hospodaření státem ovládaných společností a související zhoršování jejich ekonomické situace".

Zásadní problém v ochraně ekonomických zájmů státu je podle BIS i "cílené nelegitimní ovlivňování legislativního procesu, využívání neexistence právní úpravy v některých oblastech, zneužívání systémových nedostatků či přímo bránění nápravným opatřením".

Neprůhledné firmy BIS zmiňuje i u veřejných zakázek a evropských dotací v regionech. Struktury organizovaného zločinu prý dokázaly ovlivnit řadu důležitých rozhodnutí a využívaly nezodpovědnosti představitelů státní správy. Podle zpravodajců často chybí patřičné zákony, nebo jsou právní úpravy předem "ušité na míru" zájmovým skupinám.

Častý je podle BIS střet zájmů - zpravodajci například zaznamenali při přidělování zakázek propojení těch, kterým byly evropské peníze přiděleny s těmi, kteří je rozdělovali. Jako příklad uvádějí vazby společnosti Energetické a dopravní stavby na představitele samosprávy v severočeském kraji.

Změna ve vnímání korupce

"V roce 2012 došlo ke zřetelnému společenskému posunu ve vnímání škodlivosti a nepřijatelnosti korupčního jednání veřejně činných osob," uvádí zpráva BIS. V této souvislosti hovoří zejména o medializaci některých velkých kauz, např. exposlance Davida Ratha či bývalého senátora Alexandra Nováka.

BIS ale zároveň tvrdí, že obraz míry úplatkářství v ČR může být do určité míry zkreslený. Ve společnosti totiž prý existují skupiny, "které se snaží ve svůj vlastní prospěch zneužít pohledu na korupci jako svého druhu 'moderní téma posledních let' k tomu, aby obraz korupce ve společnosti prezentovaly v co nejtmavších barvách".

Nejaktivnější špiony mají Rusové

Ve středu zájmu Bezpečnostní informační služby (BIS) bylo loni mimo jiné trvalé posilování vlivu špionů z Ruska a Číny v Česku. Jako v předchozích letech se zajímali o energetiku a ekonomické zpravodajství. "Z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky lze označit počty ruských zpravodajských důstojníků v řadách ruské diplomatické mise (či ruských cestujících zpravodajských důstojníků, tzv. turistů) v ČR za velmi vysoké," píše se ve zprávě.

Rusové jsou podle ní navíc schopní případné "personální potíže" řešit velmi rychle díky volnému pohybu v schengenském prostoru.

Svoji zprávu pro rok 2012 uveřejnilo také Vojenské zpravodajství, které se s BIS shoduje v tom, že v roce 2012 byla na českém území nejaktivnější ruská rozvědka, i když její činnost ale proti předchozím rokům poklesla.

Aktivní jsou i čínská civilní a vojenská rozvědka. Nesnaží se tolik získávat informace o ministerstvu obrany a armádě. "Hlavní úsilí soustřeďují spíše do politicko-ekonomické sféry," tvrdí vojenská rozvědka.

V České republice se pohybují i špioni dalších zemí. Například států bývalého Sovětského svazu nebo zemí Středního a Blízkého východu. Agenti se tradičně kryjí jako diplomati svých států.

Nebezpečný internet

Vojenská kontrarozvědka upozorňuje na rostoucí nebezpečí kybernetických útoků. "Vojenské zpravodajství přiřazuje hrozbě narušování bezpečnosti kybernetického prostoru České republiky střední riziko s potenciálem velmi rychlého růstu. Byl zaznamenán významný nárůst kybernetické špionáže s cílem získat informace vojenského, politického či ekonomického charakteru," stojí v její zprávě.

Nejvíce elektronických útoků pak VZ zaznamenalo ze strany tzv. "hacktivistů", kteří se snaží ovlivňovat veřejné mínění. Zvlášť aktivní v tomto směru prý bylo hnutí Anonymous, jež se bouřilo proti dohodě ACTA, která měla částečně cenzurovat internet.