Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic zbytečně plýtvaly se stovkami milionů korun při stavbě Pražského okruhu. Konkrétně: při zakázkách na tři stavby za 15,5 miliardy zmizelo do černé díry 790 milionů.

Přitom k tomu nemuselo vůbec dojít. Stačilo, kdyby se investor choval hospodárně a vysoutěžil některé práce po částech. Třeba jako úředníci v sousedním Německu.

Stavby několika částí Pražského okruhu posloužily jako příklady špatného hospodaření a chyb ve vypisování veřejných tendrů, které podrobně popsala společná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu a jeho německého ekvivalentu – Spolkového účetního dvora.

Obě kontrolní instituce spolu prozkoumaly rozdíly v zadávání zakázek. Soustředily se na stavební zakázky a důraz kladly i na protikorupční opatření. Závěry svých analýz zveřejnily ve čtvrtek.

„Chtěli jsme vědět, proč se kilometr české dálnice staví o čtvrtinu dráž než v Německu,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Jeho lidé společně s kolegy z Německa spočítali, že by Česko mělo zvýšit počet otevřených soutěží, kam zadavatelé pustí mnohem větší konkurenci a vytvoří tak tlak na nižší konečné ceny. Zatímco v Německu se v roce 2011 otevřely většímu počtu firem čtyři zakázky z pěti, tedy 80 procent, v Česku to bylo jen málo přes polovinu – 65 procent.

Pozitivní dopad na nižší ceny českých zakázek by pak podle Miloslava Kaly mělo i dělení zakázky na menší části. A to i přesto, že právě tato praxe byla v minulosti hojně kritizována, protože masivně docházelo k jejímu zneužívání. Když se totiž zakázka rozdělila na menší části za menší objem peněz, nemusel zadavatel organizovat veřejnou soutěž.

„Pro českou veřejnost nyní může přijít šok, když tvrdíme, že by se zakázky měly dělit. Praxe z Německa však ukazuje, že se takový postup vyplácí, když se dělá rozumně a logicky,“ řekl Kala.

Šance pro menší a střední firmy

Právě to je příklad Pražského okruhu, který je zmíněn v úvodu článku. K úspoře za minimálně 790 milionů mohlo podle analýzy kontrolorů dojít, kdyby ŘSD bývalo zadávalo práce v otevřených tendrech po částech - tedy přesněji po jednotlivých objektech.

Do soutěže, která je rozdělená na menší části, totiž může vstoupit více uchazečů a konkurence opět dává prostor pro snížení ceny. Navíc šanci dostanou i střední a menší firmy. To přitom v Česku, zejména u staveb, dlouhodobě neplatí.

„Spočítali jsme, že v letech 2008 a 2009 získalo na silničních a dálničních stavbách zakázky za šedesát miliard korun jen pět firem,“ uvedl prezident NKÚ Kala.

Podle něj jde mimo jiné i o důsledek účelové diskriminace už při tvorbě zadávací dokumentace k zakázce. Zadavatel rovnou dá požadavky, které může splnit jen omezený počet firem. Anebo jen jedna.

Dělení zakázek na menší části se podle Kaly nedá úplně přesně podchytit v zákonech. Záleží především na zadavatelích: mají se chovat jako správní hospodáři.

Andreas Rahm, vrchní ředitel kontrolní sekce V ze Spolkového účetního dvora, dodal, že by zadavatelé soutěží neměli zákon o veřejných zakázkách nejen porušovat, ale ani zneužívat jeho mezer.

„Jde zejména o problém aplikace zákonů. Příliš velkoryse se totiž využívají výjimečná ustanovení,“ podotkl Rahm.

Centrální databáze cen

Ke snižování cen českých staveb by podle závěrečné zprávy českých a německých kontrolorů mohla přispět i centrální databáze nákladů na jednotlivé položky z rozpočtů. Tabulkové ceny umožňují přesněji dopředu určit hodnotu celkového díla, ale i jeho částí. Tyto ceníky však v tuzemsku kromě orientační cenové databáze pro dopravní stavby zatím neexistují.

„Čeští zadavatelé mají také problémy se správným nastavením kritérií, podle kterých pak hodnotí, kdo zakázku dostane,“ píše se také ve společné zprávě NKÚ a BRH.

ŘSD: Nově stavíme o třetinu levněji než Němci

Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková však poznamenala, že kontoloři analyzovali starší data. Nově vysoutěžené dálniční stavby jsou podle Vápeníkové minimálně o třetinu levnější než v Německu.

„Značný vliv na cenu současných staveb má nenasycený stavební trh v ČR, kdy uchazeči předkládají cenové nabídky v soutěžích o desítky procent nižší, než jsou ceny investorské,“ uvedla Vápeníková s tím, že v minulosti byly ceny staveb ovlivněny dodatečnými investicemi jako byly přeložky, sjezdy nebo ekologické investice.

„Toto zaznělo i v závěrečných zprávách NKÚ. Nyní je příprava staveb značně redukována,“ dodala Vápeníková.

Související