Bezpečnostní informační služba (BIS) varuje před extremistickými názory, které podle ní mohou převzít i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni.

Sami extremisté nejsou příliš aktivní, na levici i pravici panují názorové rozpory a chybí osobnosti i peníze, píše BIS ve své výroční zprávě za rok 2012, kterou ve čtvrtek zveřejnila na svém webu.

Zpravodajci ale varují, že strany mohou využít extremistických názorů k získání lidí, kteří jsou nespokojení a frustrovaní například kvůli ekonomické situaci.

"Hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje," píše kontrarozvědka.

Strany by se podle ní mohly postupně radikalizovat kvůli obavě, že ztratí voliče.

Podle BIS lze pozorovat ústup typických extremistických aktivit, které vycházejí z určitých ideologií. Krajně pravicový neonacismus a na druhé straně levicový marx-leninismus v současnosti ohrožují demokracii minimálně. Podle zpravodajců je ale nutné řešit sociální problémy spojené s etnicitou a skupinami tzv. nepřizpůsobivých obyvatel. Opak by mohl vést "k dalšímu růstu napětí v daných oblastech".

Podle kontrarozvědky ztrácí smysl ostré rozlišení mezi pravicovým a levicovým extremismem. Demokracii může ohrozit samotný nárůst nedůvěry obyvatel k fungování demokratických principů obecně. Příčinu vidí BIS v dopadech ekonomické krize, úsporných opatřeních vlády, různých korupčních kauzách nebo nedostatečné osobní odpovědnosti úředníků a politiků.

"To vede u značné části lidí k frustraci, pocitu bezmoci a bezvýchodnosti současné situace," uvádí BIS. Podle ní toho mohou využít různá uskupení k prosazení vlastních cílů, které směřují ke snaze o rozbití demokracie.

Nejednota na pravici a útlum vlevo

Pravicový extremismus byl podle BIS loni charakteristický "roztříštěností, nejednotností a rozháraností pravicově extremistické scény". Pokusy o integraci většinou neměly dlouhého trvání a nebyly úspěšné, píšou zpravodajci.

Opačný pól extrémních politických postojů ve společnosti stagnoval a nezaznamenal větší rozvoj. Značnou roli přitom hrála velká nejednotnost způsobená ideologickými neshodami. Levicoví radikálové se většinou zapojovali do protivládních demonstrací. Jejich činnost ale směřovala hlavně dovnitř komunity.

"V podstatě za největší bezpečnostní riziko pramenící z jejich činnosti lze označit ohrožení veřejného pořádku, zejména v důsledku jejich střetů s pravicovými extremisty během veřejných demonstrací," dodává BIS.

Islámské právo jako hrozba

Agenti BIS monitorovali také působení islamistů. Podle BIS podléhá téma vysoké pozornosti médií i veřejnosti, ovšem "projevy islamismu ve srovnání s celkovými počty muslimů nejsou pro prostředí české muslimské komunity charakteristickým jevem".

Nicméně kontrarozvědka uvádí, že v Česku zaznamenala debaty muslimské komunity o zavedení islámského práva. I když jde zatím pouze o internetové diskuse.

Důraz na prosazování tradičního islámského práva je podle BIS celosvětovým trendem v muslimských komunitách. "V zahraničí je tento jev považován za jednu z forem prosazování myšlenek islamismu. Konkrétně jde o úsilí zavádět prvky islámského práva paralelně s platným právním systémem většinové společnosti," píše se ve zprávě.

Nejvýraznější aktivitu v Česku v tomto ohledu zaznamenala kontrarozvědka při vytvoření facebookové diskusní skupiny s názvem Sharia4Czech. Kvůli propagandě džihádu, tedy povinnosti muslimů bránit a šířit islám, nelze podle BIS vyloučit radikalizaci jednotlivců. Tyto lidi označují zpravodajci jako "osamělé vlky" a je pro ně typické "nekritické přejímání propagandy", což podle odborníků může vést k útokům.

Kontrarozvědka nicméně nepodceňuje hrozbu ani vliv radikálního islámu ze zahraničí. "BIS se bude tomuto fenoménu průběžně věnovat, a to v širších souvislostech v návaznosti na další vývoj v zahraničí, kde jsou podobné skupiny mnohem aktivnější," dodává.

Vojenské zpravodajství navíc ve vlastní zprávě upozorňuje, že Česku a jeho spojencům hrozí teroristické útoky islamistických skupin. Vojenští zpravodajci se snaží odhalovat pokusy radikálů proniknout mezi vojáky, a uchazeče o vstup do armády prověřují. Týká se to zejména pravicových extremistů, kteří usilují o speciální výcvik.

Související