Přeměna silnice na dálnici D3 mezi Stoklasnou Lhotou a Táborem nesmí už přes dva měsíce pokračovat. Soudy daly totiž za pravdu majitelům místního motocentra, kteří si stěžují, že by dálnice jejich podnikání odřízla od jediné přístupové cesty.

V úvahu tak přichází buď vybudování sjezdu, nebo finanční kompenzace pro majitele autosalonu.

Ministr dopravy Zdeněk Žák ale začátkem října serveru IHNED.cz tvrdil, že má nečekané řešení celé situace. "Teď to bude velmi ostré vyjednávání, protože my máme v záloze ještě jedno řešení, které bude trochu překvapivé. Pokud se rychle nedohodneme, tak majitelům motocentra nedáme nic a použijeme záložní variantu," tvrdil tehdy neurčitě Žák.

Server IHNED.cz nyní zjistil, co ministr myslel záložní variantou, kterou označuje dokonce za "eso v rukávu". Ačkoliv to vypadalo, že přijde s nějakou třetí alternativou, začal plánovat právě stavbu sjezdu, jak požaduje soud.

"Je to úplně jednoduché. Posuzujeme možnost, že by tam stát co nejrychleji na své náklady postavil levný sjezd," tvrdí Žák. Ale radost z toho, že ministerstvo muselo couvnout, nemá. "Je to strašidelný precedens, že kvůli jednomu uživateli postavíme dálniční sjezd," říká. 

Ačkoliv ministr mluví o levné variantě, konkrétní částku vyčíslil na 60 milionů. Podle něj je to ale na poměry výstavby českých dálnic a sjezdů velmi levné.

Finanční kompenzaci ministr šéfům motocentra vyplácet nechce, i když by to možná vyšlo levněji. Žák má totiž pocit, že právě na peníze majitelé čekají. "Já si totiž myslím, že celá ta kauza vznikla jako způsob, jak vytáhnout ze státu odškodné. Já jsem ale majitele nikdy neviděl, takže si netroufnu tvrdit, jaká ta motivace je," dodává Žák.

Majitel: Ministr nám neposlal ani pohled

Majitelé Petr a Pavel Bratránkovi tvrdí, že investice do stavby motocentra činila 40 milionů. Požadovaná částka by ale byla logicky vyšší, firma si už vybudovala pověst.

"Rozhodně si nedokážu představit, kolik by nám stačilo, nebo ne. My preferujeme variantu, že nechceme žádné peníze. My tady chceme zůstat. Já to nebudoval proto, aby se to po nějakých 13 letech bouralo. Mám děti, které by rády pokračovaly," řekl v rozhovoru pro IHNED.cz spolumajitel Pavel Bratránek.

Ten jednoznačně podporuje variantu sjezdu. Ovšem od chvíle, kdy ministr v říjnu začal hrozit ostrým obchodním vyjednáváním a nečekanou záložní variantou, ze které se nakonec vyklubala stavba tolik požadovaného sjezdu, se Bratránkům nikdo neozval.

Stavba dálnice D3 dostala nečekanou stopku. Ministerstvo přišlo o povolení - čtěte ZDE

Ministerstvo ani Ředitelství silnic a dálnic s nimi totiž téměř nekomunikují. "Vyjednávání má takovou podobu, že pan ministr nám neposlal ani pohled. Komunikace s ŘSD vypadá tak, že každý nový generální ředitel nám zašle dopis. A vždy to je dopis ve stylu: ukončete svoji činnost, budete odpojeni," tvrdí.

Problémy i ve středních Čechách

Dálnice D3 má v budoucnu spojovat Prahu s rakouskými hranicemi, délka se odhaduje na 172 kilometrů. První úsek se otevřel už před 20 lety, od té doby ale výstavbu brzdí opakované problémy.

Zatímco rakouská strana je připravena na napojení této dálnice, D3 v České republice vede jen mezi Meznem a Veselím nad Lužnicí. Tedy na úseku v celkové délce 42 kilometrů, který ale přerušuje právě nedokončený obchvat Tábora.

Na jaře se otevřel pětadvacetikilometrový kus u Plané nad Lužnicí, další úseky v Jihočeském kraji se staví, ale stále se objevují nové komplikace.

A spoustu problémů má příprava trasy i ve středních Čechách, kde do ní zasáhl krajský soud. Po stížnostech několika obcí a soukromých osob zrušil chystanou variantu přes Dolní Posázaví a Neveklovsko. Středočeský kraj podal kasační stížnost. Předpokládá se, že soud o ní rozhodne až příští rok v březnu.

Náklady na dostavbu dálnice tak stále rostou, aniž by stavba výrazně pokročila. Zatím se odhadují na zhruba 80 miliard korun.

Místo, kvůli kterému stavba dálnice D3 u Tábora nemůže pokračovat:


Zvětšit mapu

Související